Vítejte!
HŘÍŠNÍCI NOVÝ UŽIVATEL

nepřihlášený uživatel


Právě si tyto stránky čte 1 člověk.
Poslední změna:
29.09.2007
Návštěvník číslo:
23683
ICQ:61783389
Copyright © 2003
Hell

Elektronika

Maturitní otázky


SPÍNACÍ VÍCEVRSTVÉ SOUČÁSTKY

9. Spínací vícevrstvé součástky

Diak

Je to třívrstvá(může být i pětivrstvá) neřízená souměrná spínací součástka. Protože vlastnosti diaku jsou nezávislé na polaritě napětí, nejsou jeho vývody od sebe odlišeny.

                Při malém napětí mezi vývody (U< UB0) vykazuje diak velký odpor (jako dioda ve zpětném směru). Říkáme, že v blokovacím(rozepnutém) stavu se chová jako rozpojený spínač. Za této situace je přechod PN bližší ke kladnému pólu působícího napětí otevřen (na P je plus). Druhý přechod je uzavřen, neboť  druhá vrstva vodivosti typu P je spojena se záporným pólem napětí U a zároveň na střední vrstvě vodivosti typu N působí kladné napětí pronikající sem z prvního, otevřeného přechodu. Po dosažení spínacího napětí UB0 dochází k ionizaci krystalové mřížky v okolí přechodu, který byl uzavřen. Odpor diaku se prudce zmenší, napětí mezi vývody poklesne a proud v obvodu roste. Stejně se chová diak i při obrácené polaritě napětí. Pouze se činnost přechodů vymění.

                Z průběhu  voltampérové charakteristiky ke patrné, že v propustném směru má diak záporný diferenciální ( dynamický) odpor. Je to součástka neřízená, tzn. spínací napětí určitého diaku se nedá měnit.

                V katalogu se udávají tyto hodnoty:

                UB0 – spínací napětí s dovolenými odchylkami

                UB01 a UB02 – přípustný  rozdíl spínacích napětí

                Ib0 – spínací proud (procházející těsně před sepnutím)

                DU – nejmenší pokles napětí po sepnutí a vzrůstu proudu na IF

                Pmax – největší výkonová ztráta

               

Hodnoty pro diak Tesla KR 105 : UB0 =26±4V; IB0<1mA; DUmin=4V při IF=10mA; UB01-UB02<5V; Pmax= 300mW

Použití diaku: jako pomocná spínací součástka k řízení tyristorů a triaků; jako přepěťová ochrana.

Tyristor

Jedná se  o čtyřvrstvou spínací součástku vyrobenou z Si, ve které jsou nad sebou vytvořeny tři přechody PN nad sebou. Vnější vrstva P je anodou, vnější vrstva N je katodou tyristoru. Těmito elektrodami prochází celkový výstupní proud, ten může u některých typů dosahovat až stovek ampérů!

                Jedna z vnitřních vrstev je vyvedena jako řídící elektroda G.

Bude-li  řídící elektroda odpojena a přiložíme-li na anodu malé klané napětí proti anodě, otevřou se přechody J1 a J3. Přechod J2 zůstává uzavřen, neboť do vrstvy N proniká kladné napětí přes otevřený přechod J1 a do vrstvy P záporné napětí přes otevřený přechod J3. Nyní je tyristor zablokován. Odpor mezi katodou a anodou je několik megaohmů.

                Při zvyšování napětí mezi anodou a katodou dojde ke zvětšování intenzity elektrostatického pole v oblastiJ2. Při určité velikosti tohoto napětí dosáhne intenzita pole své kritické hodnoty a dochází k ionizaci krystalové mřížky a odpor se rychle zmenší až na desetiny až setiny ohmu! Přestože stoupl proud, kleslo napětí na 1 až 2V. Tyristor přešel do sepnutého (vodivého) stavu. Doba potřebná k ionizaci se nazývá zapínací doba (asi 1ms a označuje se ton).

                Pokud chceme sepnout tyristor již při nižším napětí než UB0, musíme přivést do oblasti uzavřeného přechodu J2 volné nosiče náboje (proudem do G). Elektrostatické pole je využije k vytrhávání nosičů náboje z vazeb a dojde až k sepnutí tyristoru. Velikostí proudu Ig můžeme řídit velikost spínacího napětí UB. Pokud IG = IGT přechází tyristor plynule do sepnutí a jestliže IG>= IGT nevzniká blokovací stav tzn. Tyristor se chová jako usměrňovací dioda.

                Důležité je, že k udržení vzniklé ionizace krystalové mřížky postačí průchod anodového proudu většího než tzv. přídržný proud IH. Proud IG může zaniknout. Proto je možné uvést tyristor do trvale sepnutého stavu pouze krátkým impulsem IG.

                Velikost spínacího napětí závisí také na rychlosti, kterou roste napětí mezi anodou a katodou. Jedná se o tzv. kritickou strmost růstu anodového napětí.(1 až 100 V/ms)

                K zablokování tyristoru může dojít buď snížením proudu IF na menší než IF nebo odsátím volných elektronů z J2 velkým záporným impulsem. Pro obnovení blokovací činnosti je potřeba čas který označujeme toff (běžně 10ky ms).

Použití tyristoru: jako řízený spínač v obvodech střídavých proudů technických frekvencí. Tyristor je možné použít pouze na kladné půlvlny střídavého proudu.

Triak

Je to obousměrná, spínací , pětivrstvá nesymetrická součástka.

                Triak můžeme použít pro regulaci proudu procházejícího v kladné i záporné půlvlně. Chování je podobné  jako dva tyristory zapojené antiparalelně ( každý spíná jednu půlvlnu napětí ). Jde o symetrický spínací prvek. Napětí UA1A2, při kterém se triak sepne je  možné měnit velikostí proudu IG, protékajícího obvodem G-A2. K sepnutí dochází při kladné i záporném napětí UA1A2. Přitom záleží pouze na velikosti řídícího proudu, nikoli na jeho smyslu.

                Při zapojení triaku se nesmí zaměnit obě anody A1 a A2, ač se podle nákresu vidět, že jde o symetrický řízený spínač. Mohlo by dojít ke zničení triaku.

Přihlášení

Jméno

Heslo

Podporované projekty (vřele doporučuji)

Bezdrátová síť v Plzni 
PilsFree

Moje oblíbené WWW stránky (vřele doporučuji)

Zpravodajství ze světa nejrychlejších vozů naší planety:
Formule 1

Zpravodajství ze světa videa, TV karet, kodeků a tak podobně:
TV Freak

Zpravodajství ze světa počítačů a všeho kolem:
Živě

Zpravodajství ze světa počítačů:
PcTuning

Zpravodajství ze světa mobilů:
MobilMania

Zpravodajství ze světa počítačových her a hardwaru.
BonusWeb

Češtiny do her a programů:
Češtiny

Zpravodajství ze světa počítačových her a hardwaru:
Doupě

Vyhledávací server:
Google

zpět na předchozí stránku
Copyright © 2003 Hell
doporučené rozlišení 1024x768