18 : Satira, humor, kritika v české literatuře
sociální satiry – (kritika ze stanoviska nižších vrstev)
Píseň veselé chudiny (o bídě;vtip, ironie) = žákovská, vagantská poezie
Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost); forma dialogu, živý, přístupný jazyk
Satiry Hradeckého rukopisu
- autoři neznámí (i z měšťanstva)
- poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života
- Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle)
- Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem)
- bajka O lišce a džbánu – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)
Karel Havlíček Borovský (1821–1856)
klasik
české politické satiry
• Borová u Přibyslavi; studium na
gymnáziu v Německém Brodě, kněžský seminář v Praze (vyloučen), pobyt
v Rusku jako vychovatel → Obrazy z Rus (kritika carské
samovlády); liberál (jako Palacký); po revoluci 1848 – proti
reakci vídeňské vlády → pronásledován a souzen, 1851 policejně
odvezen do vyhnanství do Tyrol (Brixen), kde vznikly jeho satiry
literární kritik:
boj o umění pravdivé, hodnotné – Kapitola o kritice
básník, satirik, epigramatik:
Epigramy – krátké, satiricky útočné básně s pointou; Havlíčkův kritický poměr k životu a světu;
ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu (5 oddílů);
útok na katolickou církev (Z historie literatury české), byrokracii a stát (Etymologický, Selský, Demokratský), na nezdravé jevy v národním životě (Verba docent, exempla trahunt, Poeta laureatus)
satiry – vrchol tvorby:
Tyrolské elegie
podnět a inspirace: vlastní zážitek
téma: zatčení, cesta do Brixenu, život ve vyhnanství; obraz tragédie osobní i národní
záměr: boj proti reakci státu, kritika policejního systému, pokrytectví; opovržení rakouskou vládou
Křest sv. Vladimíra (torzo)
inspirace Nestorovým Letopisem ruským
téma a záměr: kritika absolutismu jako způsobu vlády, katolické církve (Jezovitský marš), pokrytectví, zištnosti
forma vyjádření:groteskní děje se odehrávají zdánlivě v dávných dobách vznikajícího ruského státu za knížete Vladimíra (pro oklamání cenzury), ale aktualizace – kritika rakouské vlády, výsměch, ironie
Král Lávra
téma: parafráze rozmarné veršované pohádky irského původu o králi s oslíma ušima
záměr: narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost a zloba panovníka
společné znaky satir:
výraz odporu proti jakémukoli násilí a útlaku; kolektivní historická a politická zkušenost národa
Karel Čapek
světově známý spisovatel, novinář (tvůrce
tzv. sloupku), překladatel
Ze života hmyzu (spoluautorství s J. Čapkem) – prvky expresionismu; – kritika lidských chyb a nedostatků – obrazně na jednání jednotlivých druhů hmyzu (mravenci, motýli, chrobáci aj. = výrazné typy lidí, nositelé sobectví, vládychtivosti, povrchnosti, lakomství, netečnosti ap.); postava tuláka – pozoruje hmyzí hemžení, hledá smysl života
Jaroslav
Hašek (1883–1923)
• Praha, pobyt na Lipnici
u Havlíčkova Brodu; bohémský život a tuláctví odpor k společnosti,
měšťáctví; předválečný anarchista, protiměšťácký humorista, za války
voják rakouské armády, přešel do ruského zajetí, vstoupil do
československých legií, po říjnové revoluci 1917 do Rudé armády
(osvětový politický pracovník, novinář); 1920 návrat do Čech
- humoresky k zábavě a satirické povídky (např. soubory Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy aj.)
- satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4 dílný, nedokončený) – geniální satira na rakouský militarismus, světový humoristický román o válce;
- hlavní postava – Švejk = literární typ: člověk válečné doby, hájící své právo na život; jeho dvojjakost: prostomyslný dobrák nebo moudrý blázen (předstírá idiotství, válce se brání svým chytráctvím); rafinovaná loajálnost – uvádí k absurdnosti všechny rozkazy, zákony, zájmy státu, ale i destruktivní živel – vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř; intenacionální typ dobově podmíněný (umí prohrát válku tomu, kdo ho do ní pošle); představitel lidového odporu proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka
Švejkovi nadřízení – oddaní služebníci rakouské armády – nadporučík Lukáš, poručík Dub, kadet Biegler, hejtman Sagner, polní kurát Katz aj., představitelé vládní moci (byrokraté rakouského státního aparátu) zobrazení groteskní nadsázkou (ztělesnění zla, hlouposti, omezenosti, povýšenosti nebo chorobné ctižádostivosti)
- význam:
obraz surovosti a nesmyslnosti války, výsměch, protest proti ní
Karel
Poláček (1892–1944)
prozaik (kritik a humorista),
novinář (Lidové noviny)
• Rychnov nad Kněžnou, z židovské
kupecké rodiny → zájem o malé město a život českých Židů; r.
1914 na frontě; za okupace zahynul v koncentračním táboře Osvětim
satirický obraz českého maloměšťáka v období kolem 1. světové války – maloměšťáctví ohrožuje lidstvo (není směšné, ale nebezpečné)
Josef
Škvorecký (1924)
- prozaik, nakladatel; od r. 1969 univerzitním profesorem v Torontu; tam v r. 1971 založil nakladatelství českých knih Sixty – Eight Publishers (s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou)
Tankový prapor (o vojenské službě v 50. letech – omezenost důstojníků, ale jejich absolutní moc × prostí vojáci) – žánr groteskního satirického románu;