19 : Spisovatelé proti fašismu a 2. světové válce
rozvoj techniky a civilizace; 1. světová válka; pak úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu (Itálie, Německo) a komunismu (Rusko po říjnové revoluci 1917);
Jan
Drda (1915–1970) – prozaik, dramatik
vstup do literatury za války (Městečko na dlani); po válce soubor povídek Němá barikáda – obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích: latinář Málek (p. Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová pěst)
Josef Škvorecký
- román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě; pohled z opačné strany – Danny Smiřický je antihrdina (polemika s ideologickým pojetím doby)
– 3. vlna: v 70. letech – válka ze zorného úhlu odstupu
Ota Pavel
- povídky Smrt krásných srnců (např. povídka Kapři pro wehrmacht)
Jiří Marek (1914)
Muži jdou v tmě – 5 parašutistů se probíjí z fašistického obklíčení; zkouška charakterů, mezní situace (strach i statečnost)
Adolf Branald (1910)
romány Severní nádraží, Lazaretní vlak – z vlastní zkušenosti železničáře za války a z Pražského květnového povstání; reportážní prvky
Bohumil Hrabal
- Ostře sledované vlaky – povídka výjimečně se souvislým dějem, v popředí motiv hrdinského činu; železniční elév Miloš Hrma zneškodní válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelí s dozírajícím německým vojákem a společně umírají
Karel
Čapek (1890–1938)
světově známý spisovatel, novinář
(tvůrce tzv. sloupku), překladatel
• Malé Svatoňovice,
dětství v Úpici; studium filozofie v Praze, zájem o filozofický
pragmatismus (měřítko pravdy je v užitečnosti hodnotného díla,
konaného s dobrým úmyslem); novinář – Národní listy a zvl.
Lidové noviny;
konec 30. let
- ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu
- román Válka s mloky – satirická alegorie, fejetonní utopický román; kritika kapitalistické zištnosti (kapitán van Toch), nebezpečí fašismu a rasismu, představovaného mloky (polidštění mloci, obdoba robotů = hrozba lidstvu, zneužitelné mechanické bytosti)
- román První parta – z hornického prostředí, o lidské solidaritě a obětavosti při neštěstí v dole; symbolický význam – proti zkáze se lze bránit
- protifašistická a protiválečná dramata:
- Bílá nemoc – konflikt jedince (humanista doktor Galén) × držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron Krüg); střetnutí ideálu demokracie s ideály diktatury; proti epidemii nemoci zná lék jen dr. Galén, ale vydá ho jen s podmínkou zastavení válek (léčí jen chudé); jeho ušlechtilý individuální odpor je zmařen zfanatizovaným davem; varování před rozpínavostí fašismu
- drama Matka – fiktivní rozhovor matky Dolores se všemi mrtvými (otcem a jeho 3 syny) – byli odhodláni zemřít ve prospěch lidstva; posledního ze synů (Toni) odmítá matka poslat do boje; po poznání krutosti nepřítele (nešetří ani děti) nastává zlom: matčino (= autorovo) rozhodnutí v závěru hry (dává Tonimu do rukou pušku); nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti
nedokončený román Život a dílo skladatele Foltýna – mozaika charakterových rysů samolibého muzikanta diletanta
Fráňa
Šrámek (1877–1952)
básník, prozaik a dramatik
•
Sobotka, gymnázium v Písku a Roudnici, vojenská služba v Českých
Budějovicích → odraz v tvorbě; vězněn za antimilitaristické
postoje; v 1. světové válce na frontě v Itálii, Haliči a Rumunsku;
hluboký vztah k rodnému kraji
sbírka Rány, růže – verše z doby konce 1. republiky a okupace – vlastenectví, odpor k fašismu
Josef
Hora (1891–1945)
básník, prozaik, lit. kritik,
překladatel (Puškin, Jesenin, Blok)
• Roudnicko, studium v
Praze, novinář socialistické orientace, ač 1929 vyloučen z KSČ; vývoj
od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
- sbírka Itálie – obraz země slunce a barev, slavná minulost i nebezpečí fašismu, smyslové dojmy; změna stylu
Ernest Hemingway (1899–1961)
- představitel prózy tzv. ”ztracené generace” = američtí spisovatelé, kteří odešli do války jako studenti – dobrovolníci s představou boje za svobodu a demokracii; brzy pochopili svůj omyl, ”vystřízlivěli”; válka jako první velký životní zážitek je natrvalo poznamenala - pocit vykořeněnosti
- román Sbohem, armádo – vlastní zážitky a vzpomínky z fronty; ideová dezorientace hrdinů → upínají se proto k základním hodnotám individuálního lidského života (láska, přátelství, odvaha, čest); hlavní hrdina opouští frontu (do neutrálního Švýcarska)
- román Komu zvoní hrana – reakce na španělskou občanskou válku; boj proti fašismu; hlavní postava – americký dobrovolník Robert Jordan, těžce raněn, čeká na smrt a teprve nalézá skutečný smysl života (láska k španělské dívce)
Erich Maria Remarque (1898–1970)
- generační román Na západní frontě klid (ironický název) – o osudech studentů (hlavní postava Pavel Bäumer), kteří prožili válku na záp. frontě; ztrácejí všechny životní iluze, protestují, snaží se přežít; drsné obrazy z bojiště, vzpomínky hlavního hrdiny i svérázný lidový humor; tragický konec nenaplněného života
- volné pokračování – román Cesta zpátky - osudy lidí zničeny válkou; návrat domů a konec frontových přátelství; zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
- totéž román Tři kamarádi; romány Jiskra života, Čas žít, čas umírat aj. se vztahují k 2. světové válce
Osvobozené divadlo – založeno ve 20. letech, režiséři Jindřich Honzl, Jiří Frejka, autorská a herecká dvojice Jiří Voskovec, Jan Werich (divadlo autorské)
- v 30. letech přechod od dadaistického humoru a parodie k politické satiře (kritika hospodářské krize, varování před fašismem); spolupráce s džezovým komponistou Jaroslavem Ježkem (od r. 1929); vysoce intelektuální dialogy na předscéně (forbína) – zčásti improvizované → reakce na aktuální politické a kulturní události
- hry Caesar (proti fašismu, o nedostatcích demokracie), Osel a stín (spor o stín; politické pozadí procesu), Kat a blázen (původ diktátora), Balada z hadrů (F. Villon jako tribun lidu), Rub a líc (krize, fašismus), Těžká Barbora; poslední hra Pěst na oko (reakce na události r. 1938)
- součást textů – moderní melodické a rytmické písně (David a Goliáš, Hej rup aj.)
– 1938 divadlo úředně zavřeno, V + W odjíždějí do USA; po válce působil Jan Werich v divadle ABC