Ústní lidová slovesnost

2 : Ústní lidová slovesnost

Co to je ? Význam(velký) ? Vliv později na tvorbu spis. ( sběratelé )

  • venkovská – folklór
  • měšťanská : písně, epiky, drama; sběratelé, rysy
  • útvary – písně, přísloví, rozpočítávala

závislost člověka na přírodě, pocit bezmocnosti → magické (kouzelné) obřady (naklonit si démony) + slovní projevy, zpěv, pohyb (tanec), rytmus, magické průpovědi, zaklínadla, zaříkadla (nemoci,nepřítele, touha po lásce, úspěch v lovu, úroda), pranostiky (o počasí a hospodaření), přísloví (zkušenosti → návod k jednání), pořekadla, říkadla (bez mravního poučení), výroční obřady (např. při rovnodennosti, slunovratu), obřadní cyklus rodinný (svatba, křtiny, pohřeb), mýtus: vyprávění, názory a představy o vzniku světa, člověka; pokus o výklad (fantastický), jazyk: opakování slov, rytmický veršovaný projev; věty zvolací, přací, citově zabarvené

Folklor = slovesná kultura před vynalezením písma; tvorba lidu (dodnes)

  1. venkovský

  2. městský

vyjadřuje : lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku

znaky: ústní tradování

anonymita autora

kolektivnost (jedinec a myšlení všech, vyhovuje všem)

variabilita (neustálený text, obměny)

druhy:

lyrika (písně milostné, svatební, žertovné, pracovní, verbovní, národní, vojenské, zbojnické, ukolébavky ap.)

epika (eposy, byliny, báje,

pověsti – místní, historické, heraldické

pohádky – fantastické, kouzelné, novelistické, o zvířatech

anekdoty)

drama (obchůzkové, zpěvohra ap.), loutkové divadlo (Matěj Kopecký)

význam : zvl. v období pobělohorském a obrozenském (vzor pro literaturu, inspirace)

sběratelé lidové slovesnosti, např.:

F. L. Čelakovský (slovanské národní písně, přísloví)

K. J. Erben (české písně a říkadla, pohádky)

B. Němcová (pohádky)

J. Š. Kubín (vyprávění z Podkrkonoší, pohádky)

J. Jindřich (písně z jižních Čech)

F. Sušil, F. Bartoš, L. Janáček (moravské písně)

J. Kollár, P. J. Šafařík (slovenské písně)