3 : Vznik a rozvoj literatury v době od 9.století do 14. století ( Počátky písemnictví u nás )
Konstantin a Metoděj – Velkomoravská říše – význam : politický,
Náboženský ( křesťanský ), laterální ( hlaholice )
Písemnictví staroslovanské a latinské
„Proglas“
přechod od staroslov. literatury k latinské literatuře
pronikání češtiny – kroniky ( Kosmas – „Kronika Česká“ – psána latin)
vznik česky psané literatury – lyrizace, demokratizace ( Karel 4: univ. )
Glosy a bohemika – poznámky česky
Alexajdriada – epos – české dějiny, Dalimilova kronika
1468 –„Kronika Trojánská“ – Plzeň
pol. 9. st.
Velká Morava, pronikání křesťanství - 1. ze západu (z východofrancké říše, expanze), 2. z východu (z Byzance)
863 – příchod Konstantina–Cyrila a Metoděje (Soluň) význam : 1. politický (hráz proti francké expanzi), 2. náboženský (křesťanství v jazyce,slovanském), 3. literární (základ slovanského písemnictví)
staroslověnština – 1. slovanský kulturní jazyk
hlaholice (z malé řecké abecedy) – 1. slovanské písmo, mladší cyrilice – základ azbuky
nejstarší texty – náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu
Proglas - předmluva k překladu evangelia (Konstantin), nejstarší dochovaná slovanská báseň; program cyrilometodějské mise, ideová a společenská závažnost : proklamuje nutnost vzdělanosti, právo na kulturu v srozumitelném jazyce = počátek demokratizace kultury, básnická krása : přenesená pojmenování (zvl. přirovnání), oslovení
Kyjevské listy - hlaholicí psaný zlomek misálu (mešní knihy) – v originále
Život Konstantina – Cyrila, Život Metoděje (dříve Panonské legendy) vrchol literární činnosti pozdně velkomoravského období, obrana díla obou bratří, životopisy život = vyprávění historické, životopisné, v próze, bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy)
Paterik (Knihy otců) – vyprávění o mniších, vzdělavatelná četba
Zákon sudnyj ljudem (pro laiky) a Nomokánon (církevní předpisy) = právnická literatura
modlitby, překlady částí bible
Po smrti Metodějově zákaz staroslověnské bohoslužby; staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře (kulturní centrum přemyslovského státu) – do 11. st.
poč. 12. st. – pol. 13. st.
Kosmas,
Kronika česká (Chronica Boemorum) – 12. st.
–
autor (1045 – 1125) – děkan svatovítské kapituly,
vzdělanec
– téma : české dějiny od nejstarších mytických
dob; 3 knihy (části)
- prameny:• nejstarší příběhy z doby pohanské (”bájné podání starců”) • vyprávění pamětníků • zážitky Kosmovy
- styl : živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty z římských autorů, próza prokládána časoměrnými verši; zábavné historky, líčení bitev → dílo nejen historické, ale i umělecké (herojská kronika) → cesta k zesvětšťování literatury
– 1. dílo kronikářského typu (3. kniha), 1. dějiny národa
- vlastenecký ráz (Kosmas myslí česky → bohemika = česká slova v latinském textu)
- tendenční dílo – straní katolické církvi, zachycuje úspěchy Přemyslovců, chybí záměrně zmínka o slovanské vzdělanosti
kronika – literární žánr, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu;styl prostý, věcný
pronikání češtiny – glosy (vpisy do latinských rukopisů, poznámky, překlady), např. Svatořehořské, Vídeňské
- česká duchovní píseň Svatý Václave
přelom 12. a 13. st.
- světec zobrazen jako rytíř
- vyspělejší forma: 3 sloky, složitější styl i nápěv; básnické přívlastky, verše se zvukovou shodou (asonance)
- z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později vlastenecký prosebný zpěv za celý český národ
přelom 13. a 14. st.
- vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků
proces:• demokratizace a zčeštění literatury • laicizace (zesvětštění) – autoři nejen kněží; témata nejen náboženská
žánry: • duchovní lyrika (Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba)• duchovní epika (legendy; např. o sv. Jiří) • světská lyrika • světská epika (epos, kronika) • sociální satiry • drama • zábavná a odborná próza
a) Literatura počátku 14. stol.
Alexandreis – přelom 13. a 14. stol.
- neznámý autor, šlechtic
- téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého →ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř); české prostředí, vojenská taktika i jména
- forma: rytířský epos, čeština, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi)
- kompozice: předmluva, výklad Alexandrova původu, hrdinské činy, smrt, marná cesta za světovládou a slávou
- předlohy: latinská a německá
- rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina – 9 zlomků)
Dalimilova kronika – poč. 14. stol.
- nejstarší česky psaná veršovaná kronika (přístupnost, obliba)
- autor neznámý (název je omyl z 16. st.), nižší šlechtic
- straní nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedláku (viz Oldřich a Božena), národní zájem – uvědomělé vlastenectví
- téma: dějiny od nejstarších dob do r. 1314
- forma: prostý vyprávěcí sloh, zajímavost děje, přístupný jazyk
b) Literatura doby Karlovy – 2. pol. 14. st.
rozkvět českého státu (jádro světové říše, styky Prahy s kulturní Evropou)
vznik pražského arcibiskupství (1344), založení pražské univerzity (1348), stavitelské památky (gotika)
literatura česká (převažuje):
legendy dvojí styl
- zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná,přístupná forma (Legenda o sv. Prokopu)
- úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma (Život sv. Kateřiny)
počátky dramatu:
Mastičkář
- zlomek velikonoční hry (latinský podklad)
- námět: 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo
- obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků
- postavy: mastičkář Postrpalk (vzdělaný, zištný) a pomocník Rubín (lidový, výřečný – vychvaluje léky)
- charakteristika jazykem (knižní × hovorový, až vulgární)
- střídání veršů českých a latinských – makaronismy
zábavná próza – rytířská epika, např. Tristram a Izolda, Trójanská kronika
světská lyrika – milostná píseň, např. Dřěvo sě listem odievá, Závišova píseň s přírodními motivy
sociální satiry – (kritika ze stanoviska nižších vrstev)
Píseň veselé chudiny (o bídě;vtip, ironie) = žákovská, vagantská poezie
Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost); forma dialogu, živý, přístupný jazyk
Satiry Hradeckého rukopisu
- autoři neznámí (i z měšťanstva)
- poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života
- Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou