Český jazyk a literatura

Maturitní otázky

12 : Česká próza v 2. polovině 19. století

Charakteristika období – průmyslová revoluce, K.U. – rozdělení na Něm,. a Čes., vědecké objevy, boj o pravost rukopisů, začal vycházet Ottův naučný slovník )

Próza – Jirásek – historická

Stašek, Světlá(viz. 11) – venkovská

Neruda a Arbes – městská (viz. 11)

Drama – historické hry

Naturalismus

návaznost na počátky uměleckého realismu od 40. let 19. stol. (Havlíček, Tyl, Němcová); rozdělení univerzity na českou a německou (1882)

 realismus ve vědě – požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání vliv pozitivismu; boj o pravost RKZ, vydání Ottova slovníku naučného; časopis Čas (redaktor Jan Herben), vědecký časopis Athenaeum (vydavatel T. G. Masaryk); vědecké osobnosti: filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk (studie Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček aj.), estetik Otakar Hostinský (studie O realismu uměleckém), historik Jaroslav Goll, jazykovědec Jan Gebauer (Historická mluvnice, Staročeský slovník), literární historik Jaroslav Vlček (Dějiny české literatury)

 kritický realismus v české próze – tendence sociální i národně osvobozenecké; historický román (s výchovnou tendencí národní) – historická věrnost, typizace; vliv francouzské a ruské literatury venkovský román (znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy); návaznost na Hálka

 realismus v českém dramatu – vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol); ředitel ND Adolf ©ubert, dramaturg Ladislav Stroupežnický

 naturalismus – ve společenském románu (=dokument doby); záliba v negativních jevech, pesimismus (K. M. Čapek – Chod, V. Mrštík)

obraz vesnice i s jejími nedostatky; snaha hledat řešení, např. návratem k ideálům křesťanství (Holeček, Herben); regionální charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji); využití dialektismů (charakteristika postav i prostředí)

Karel Václav Rais (1859–1926)  Lázně Bělohrad (Podkrkonoší), vesnickým učitelem na Českomoravské vysočině; zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy (pokračovatel Hálkův)
povídkové soubory: otázka výměnkářská, vztah rodičů a dětí, touha po majetku – např. Výminkáři, Rodiče a děti

romány: – idylický obraz venkova v minulosti:

román Zapadlí vlastenci – z Podkrkonoší (Pozdětín); obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době národního obrození (farář Stehlík, řídící učitel Čížek, učitelský pomocník Čermák); obrozenské vlastenectví; národnostní spory na česko-německém rozhraní

román Západ – z Českomoravské vysočiny (Studenec = Kameničky obraz Ant. Slavíčka); vesnice 2. pol. 19. století (autorova současnost); oslava ušlechtilosti a lidské dobroty (farář Kalous, kaplan Voříšek, vesnický učitel Pondělíček) – úsilí zmírnit bídu lidí

kritický pohled na skutečnost, až naturalistický obraz mravního rozkladu: román Kalibův zločin – tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozvracením manželství k vraždě

Raisův přínos: realistický obraz sociálních poměrů na vesnici; hlubší psychologická kresba postav; idylismus i naturalismus zájem o postavy starých lidí nebo dětí (citovost, moudrost); nositelé vyšších morálních zásad, ale příliš slabí na ovlivnění osudů trpících

Antal Stašek (1843–1931)  Podkrkonoší (Semily); otec Ivana Olbrachta;

– povídkový cyklus Blouznivci našich hor – o životě lidí v Podkrkonoší, hledání spravedlnosti a štěstí; duchověrectví (spiritismus)

– román V temných vírech – o životě dělníků, počátky dělnického hnutí

• román O ševci Matoušovi a jeho přátelích (původně povídka ©vec Matouš) – obraz 40. let 19. století, revoluce 1848 a 50. let; švec Matouš ©těpánek, od mládí bouřlivák, sní o lepším životě (vliv utopického socialismu) a účastní se boje proti kapitalistům

Karel Klostermann (1848–1923) – obraz ©umavy a jižních Čech v románech Mlhy na blatech a V ráji šumavském

Alois Jirásek (1851–1930) vrchol české historické prózy 19. stol. Hronov, studium historie, profesorem dějepisu v Litomyšli, pak v Praze; malířské nadání (přátelství s Alšem); vliv Palackého koncepce dějin

Dílo

a) próza – témata:

– nejstarší období dějin:

Staré pověsti české (ale i novější – o ®ižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi); prameny – Kosmas, Dalimil

– husitství: román Mezi proudy (3 dílný) – obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV., počátky reformního hnutí; vydání Kutnohorského dekretu, osudy Jana ®ižky

román Proti všem (3 části) – rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře (obd. 1419 – 1420); husité, Jan ®ižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund

román Bratrstvo (3 dílný) – doznívání husitských válek na Slovensku; bitva u Lučence, Jan Jiskra z Brandýsa × Hunyady

román Husitský král (2 dílný, nedokončený) – o vládě Jiřího z Poděbrad po vznik jednoty bratrské

román Z Čech až na konec světa (podle cestopisu Václava ©aška z Bířkova) – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy

– národní obrození: román F. L. Věk (5 dílný) – obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy; vlastenectví, národní uvědomování; historická postava Fr. Vladislava Heka, vlastenců Václava Tháma, Václava Matěje Krameria, pátera Vrby aj.; prostředí Prahy a Dobrušky

román U nás (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera

novela Filozofská historie (cyklus Maloměstské historie) – život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Zelenka, ©pína); příprava majáles, události roku 1848 (pražské barikády); vlastenci (slečna Elis, Lenka) × poněmčené měšťanstvo (aktuár Roubínek)

– doba pobělohorská:

román Temno – obraz obd. protireformace, působení jezuitů (páter Koniáš) a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze, pálení českých knih; ústřední postavy – děti tajného evangelíka Machovce

obraz protifeudálních selských rebelií:

román Skály (selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický)

román Psohlavci (povstání Chodů kon. 17. st. proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina)

román Skaláci (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)

b) drama – témata:

– historická: husitská trilogie Jan Hus, Jan ®ižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti

z období obrozenského – M. D. Rettigová – veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky

– pohádková: Lucerna (s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter)

– současnosti (venkov): Vojnarka (láska milenecká × mateřská), Otec (majetek rozhoduje o vztazích mezi lidmi)

Jiráskův přínos: nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký obraz českých dějin výchovný význam – znalost dějin je posilou národního sebevědomí; autorovo vlastenectví tvůrce realistického historického románu (historická pravdivost na podkladě důkladného studia historických pramenů, úsilí o objektivitu) živost, barvitost, dramatičnost vyprávění, plastický a dynamický obraz hromadných davových scén (bitev) umění portrétu (hejtmané, zemané ap.) dílo nemívá monografický charakter, postavy vyjadřují názory typické pro širší kolektiv (tzv. kolektivní hrdina)  forma epopeje (literární útvar velmi rozsáhlý, zobrazuje život hrdinů na pozadí historických událostí; prolínání několika dějových linií) Jiráskův jazyk – prostý, srozumitelný; využití historismů a archaismů (k charakteristice doby)