ElektronikaMaturitní otázky
JEDNODUCHÉ REZONANČNÍ OBVODY16.Jednoduché rezonanční obvody
Jednoduché rezonanční
obvody vznikají spojením rezistoru s činným odporem, cívky a kondenzátoru jedním
ze způsobů nakreslených na obr. 188. Je zřejmé, že obvod vytvořený kterýmkoli
z uvedených způsobů je opět komplexní jednobran, avšak při jedné, tzv. rezonanční
frekvence se v obvodu navzájem vyrovná působení indukční a kapacitní reaktance
na fázový posun mezi celkovým proudem procházejícím do obvodu a napětím mezi
svorkami 1,1'. Celý obvod se při této frekvenci chová jako činný odpor.
Stav obvodu, který nastane při
rezonanční frekvenci se nazývá rezonance.
Sériový rezonanční obvod
Jak
je naznačeno na následujícím obrázku, vyvolává procházející proud I na jednotlivých
částech obvodu úbytky napětí UR, UL, UC, které
můžeme vyjádřit vztahy
UR = RS I UL
= jwLI UC =
Odpovídající
fázorové diagramy jsou na následujícím obrázku. Všimněme si toho, že při frekvenci
f < fo je |UL| < |UC| a celkový fázový
posuv j < 0 – impedance
má kapacitní charakter. Při f > f0 je |UL| > |UC|,j > 0 – impedance
má indukční charakter. Je-li f = f0, je obvod v rezonanci –
|UL| = |UC| a j = 0.
Impedance obvodu
Celková impedance sériového rezonančního
obvodu se rovná
Rezonanční
frekvence
Podle
definice rezonance musí být pro w = w0 impedance
Z reálná. To znamená, že její imaginární součet musí být pro tuto frekvenci
rovna nule
Odtud dostáváme Thompsonův vztah
pro výpočet rezonanční frekvence
w0 =
nebo f0 =
Činitel jakosti sériového
rezonančního obvodu
V součástkách
skutečného rezonančního obvodu vznikají při průchodu proudu ztráty. Tyto ztráty
můžeme vzít v úvahu zařazením ztrátových odporů RL a RC
do série s cívkou a kondenzátorem, které pak již považujeme za bezeztrátové.
Oba odpory dohromady dávají ztrátový odpor RS0 = RL +
RC, jehož pomocí definujeme pro rezonanční frekvenci činitel sériového
obvodu naprázdno Q0.
Q0=
nebo Q0=
Kdybychom
znali pro frekvenci f0 činitel jakosti cívky Ql a kondenzátoru
Qc = 1 / tg d, mohli bychom,
jak lze dokázat dosazením do následujícího vztahu, vypočítat Q0 celého
obvodu ze vztahu
V
provozních podmínkách, kdy je obvod napájen ze zdroje signálu s vnitřním odporem
Ri, popř. je-li v sérii s cívkou a kondenzátorem další rezistor R, působí všechny
sériové odpory na vlastnosti obvodu souhlasně a tvoří dohromady již dříve popsaný
odpor Rs
Rs = Rs0 +
R + Ri
Činitel
jakosti, respektující všechny tyto odpory, se nazývá provozní činitel jakosti.
Můžeme ho vypočítat ze vztahu : Q =
nebo Q =
Protože Rs je
větší než Rso, je činitel jakosti Q menší vždy než činitel jakosti
Qo.
Z předcházející úvahy plyne
důležitý požadavek pro praxi: Abychom vlivem vnitřního odporu zdroje příliš
nezmenšili činitel jakosti, musíme sériové rezonanční obvody napájet ze zdrojů
s malým vnitřním odporem.
Rezonanční
impedance
Z definice rezonance plyne,
že při rezonanční frekvenci je celková impedance obvodu reálná. Označuje se
Zo a nazývá se rezonanční impedance. Zřejmě platí Z0 =
Rs
Působí-li v rezonanci na celém
obvodu napětí U, je proud procházející do obvodu
a napětí na jednotlivých reaktancích
V rezonanci je na obou
reaktancích Q-krát větší napětí, než je na celém sériovém rezonančním obvodu.
Tohoto principu využívá přístroj Q-metr.
Rezonanční křivka sériového rezonančního obvodu
Nakreslíme-li frekvenční závislost absolutní hodnoty impedance
sériového rezonančního obvodu
Z
získáme jedno z možných znázornění jeho rezonanční křivky.
Obrázek ukazuje rezonanční křivky tří obvodů s různými rezonančními frekvencemi
a činiteli jakosti. Dohře ale povšimněte toho, že obvody, které mají velký činitel
jakosti Q, mají křivku úzkou, minimum impedance v rezonanci je ostře vyjádřeno
a rezonanční impedance je malá. Zcela obráceně je tomu u obvodů s malým
činitelem jakosti Q.
Šířka pásma rezonančního
obvodu
Šířka pásma B je veličina
důležitá při použití rezonančních obvodů v praxi. Je to frekvenční rozdíl
f2 - f1, odpovídající určité domluvené změně impedance
obvodu vzhledem k impedanci Z0. Často se definuje pro změnu
impedance o 3dB, tj. pro velikost |Z| = Z0 .
Šířka pásma je nepřímo úměrná jejich jakosti.
Poměrné vyjádření rezonanční křivky
a) poměrné znázornění b) poměrné
rozladění
Abychom mohli snadno porovnávat
vlastnosti jednotlivých rezonančních obvodů, znázorňujeme jejich rezonační křivky
v poměrném měřítku. V praxi se nejčastěji používá vyjádření rezonanční
křivky pomocí poměrného rozladění.
F =
Pro rezonanční frekvenci
je F = 0. Při f = 0 je F = -¥ s při f = ¥
je F = +¥. Známe-li velikost poměrného rozladění
F, můžeme vypočítat odpovídající frekvenci ze vztahu
Který lze získat výpočtem
frekvence f z definiční rovnice pro poměrné rozladění F. Odvozením dostaneme
vztah
Tento vztah představuje rovnici poměrné impedance obvodu
v komplexním tvaru. Další vztah je rovnice poměrné rezonanční křivky. Fáze
je fázová charakteristika sériového rezonančního obvodu.
j=arctgQF
Rezonanční křivka vychází v tomto znázornění souměrná
kolem svislé osy nakreslené v rezonanční frekvenci. Změna poměrné impedance
o 3dB nastane pro QF = ±1,
takže okrajům pásma odpovídají poměrná rozladění a fázové úhly ±45o.
Paralelní rezonanční
obvod
Napětí U, působící mezi svorkami 1, 1' paralelního obvodu,
vytváří celkový proud I, který se dělí na proudy jednotlivých větví. Pro obvod
nakreslený dále platí
První obrázek je kreslen pro f < fo - fázový
posun je kladný a obvod má indukční charakter. Druhý obrázek je pro frekvenci
f > fo.
Fázový posun je záporný a obvod má kapacitní charakter. Třetí obrázek je při
rezonanci a pak |IL| = |IC| a j = 0.
Položíme-li Im Y = 0 a w = w0 odtud odvodíme pro rezonanční frekvenci
stejný vztah jako pro obvod sériový
w0=
nebo f0=
Činitel jakosti paralelního rezonančního obvodu
Ztráty vyjadřujeme paralelními ztrátovými odpory cívky a kondenzátoru.
nebo pomocí činitele jakosti cívky a kondenzátoru
V praxi je obvod připojen
ke zdroji s vnitřním odporem Ri a k zátěži Rz.
Tyto odpory tvoři vnější tlumící odpor
, který se paralelně řadí ke ztrátovému odporu Rp0 a zmenšuje činitel
jakosti a vypočítává se ze vztahů
kde Rp je paralelní kombinace odporů Rp0 a Rtl.
Porovnáním Q a Q0 dostaneme
ze kterého plyne
a
Oba poslední vztahy lze
použít i v případech, kdy jde o připojení dalšího tlumícího rezistoru k rezonančnímu
obvodu. Místo činitele jakosti Q0 dosazujeme provozní činitel jakosti
Q
Cirkulační proud v cívce a kondenzátoru
v rezonanci
Rezonanční impedance Zo
= Rp. Působí-li na obvodu napětí U je celkový proud procházející
obvodem v rezonanci
Zároveň prochází indukční větví proud
a kapacitní větví proud
Rezonanční křivka
Nejčastěji požíváme poměrné vyjádření rezonanční křivky pomocí rozladění
F
F=
Odpovídající rovnici získáme
z admitance
Výpočtem dostaneme
a
Průběhy získané výpočtem jsou na následujícím obrázku.
Šířka pásma
Šířka pásma je rozdíl frekvencí, odpovídající domluvené
změně impedance obvodu proti impedanci rezonanční. Většinou se užívá změna o
3dB.
Odvozený vztah se také často
používá pro určení činitele jakosti z naměřené rezonanční křivky, neboť
Selektivnost obvodu
Schopnost rezonančního obvodu vybrat z mnoha frekvencí
tu, na kterou je obvod naladěn se nazývá selektivnost obvodu. Číselně se selektivnost
určuje poměrem
Další kritériem dovolujícím posoudit selektivnost obvodu
je strmost boků rezonanční křivky. Její mírou je k, který porovnává šířku pásma
obvodu při poklesu jeho impedance o 60dB s šířkou pásma poklesu o 6dB.
Pro obvody s velkým činitelem jakosti je činitel tvaru křivky definován
vztahem
Pro obvody s menším činitelem jakosti pak
Jak můžeme zjistit dosazením do posledních dvou vztahů,
mají všechny jednoduché rezonanční obvody stejný činitel tvaru rezonanční křivky
. Znamená to, že při určité požadované šířce pásma a dané rezonanční frekvenci
jsou již tvar rezonanční křivky i selektivnost obvodu zcela určeny a není možné
je bez ovlivnění B nebo fo změnit.
V mnoha případech jsou na selektivnost obvodů, kterými
prochází signál, kladeny tak velké požadavky, že jo není možné splnit použitím
jednoduchých rezonančních obvodů, (Např. obvody pracující v mezifrekvenčních
zesilovačích rozhlasových přijímačů, v různých filtrech ve sdělovací technice
po vedeních, v mnoha měřicích přístrojích atd.) V těch případech používáme obvody,
u kterých je možné měnit strmost boků frekvenční charakteristiky absolutní hodnoty
impedance nezávisle na šířce požadovaného frekvenčního pásma a na velikosti
frekvencí, které obvodem procházejí. Příkladem jsou vázané rezonanční obvody.
Velmi selektivní obvody mají frekvenční charakteristiku absolutní hodnoty impedance
blízkou obdélníku. Činitel tvaru k jejich frekvenční charakteristiky je jen
o málo větší než 1.
Univerzální rezonanční křivka ( pro SRO a
PRO )
Vztahy pro absolutní hodnotu a fázi poměrné impedance PRO
a j
= - arctgQF
Jak plyne z obrázku rezonanční křivky a fázových
charakteristik PRO, je možné pomocí těchto rovnic nakreslit pro každý činitel
jakosti samostatný průběh rezonanční křivky a fázové charakteristiky. Vyneseme-li
však na vodorovnou osu místo poměrného rozladění F součin QF, získáme pro všechny
paralelní rezonanční obvody univerzální průběhy, které jsou znázorněny na následujícím
obrázku, jsou stejné závislosti vyjádřeny v decibelech, a logaritmickou stupnicí
na vodorovné ose. Napišme vedle sebe vztahy pro absolutní hodnotu a fázi poměrné
impedance paralelních (použijeme zde pro rozlišení index p) a sériových (index
s) rezonančních obvodů.
jp = - arctg QF js = - arctg QF
Ze vzájemného porovnání odpovídajících vztahů plyne,
že absolutní hodnota poměrné impedance sériových obvodů je převrácenou hodnotou
absolutní hodnoty poměrné impedance obvodů paralelních. Fázové úhly pro stejná
rozladění obou obvodů se liší pouze znaménkem.
Zobrazení frekvenční závislosti
poměrné impedance rezonančních obvodů v Gaussově rovině
Pro sériový obvod bylo odvozeno
Reálná část se rovná jedné.
Proto bude frekvenční závislost Z / Zo v Gaussově rovině představována
přímkou rovnoběžnou se svislou osou a procházející bodem 1 na reálné ose.
Ze vztahu
, který platí pro PRO plyne po rozvedení do složkového tvaru
a
Dosazením do těchto bodů získáme souřadnice bodů v Gaussově.
Jde o kružnici se středem v bodě 1/2 na reálné ose a s poloměrem 1/2.
|