Český jazyk a literaturaMaturitní otázky
19 :
Spisovatelé proti fašismu a 2 druhé světové válce
rozvoj
techniky a civilizace; 1. světová válka; pak úsilí o nový řád vede k
vítězství fašismu (Itálie, Německo) a komunismu (Rusko po říjnové
revoluci 1917);
Jan
Drda (1915–1970) – prozaik, dramatik
vstup
do literatury za války (Městečko na dlani); po válce soubor povídek
Němá barikáda – obraz boje s fašismem,
nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích:
latinář Málek (p. Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač
dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová
pěst)
Josef
©kvorecký
– román
Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě; pohled z
opačné strany – Danny Smiřický je antihrdina (polemika s
ideologickým pojetím doby)
– 3.
vlna: v 70. letech – válka ze zorného úhlu odstupu
Ota
Pavel
– povídky
Smrt krásných srnců (např. povídka Kapři pro wehrmacht)
Jiří
Marek (1914)
Adolf
Branald (1910)
Bohumil
Hrabal
– Ostře
sledované vlaky – povídka výjimečně se souvislým dějem, v
popředí motiv hrdinského činu; železniční elév Miloš Hrma zneškodní
válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelí s
dozírajícím německým vojákem a společně umírají
Karel
Čapek (1890–1938) světově známý spisovatel, novinář
(tvůrce tzv. sloupku), překladatel Malé Svatoňovice,
dětství v Úpici; studium filozofie v Praze, zájem o filozofický
pragmatismus (měřítko pravdy je v užitečnosti hodnotného díla,
konaného s dobrým úmyslem); novinář – Národní listy a zvl.
Lidové noviny;
konec
30. let
– ohrožení
lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu
– román
Válka s mloky – satirická alegorie, fejetonní utopický
román; kritika kapitalistické zištnosti (kapitán van Toch), nebezpečí
fašismu a rasismu, představovaného mloky (polidštění mloci, obdoba
robotů = hrozba lidstvu, zneužitelné mechanické bytosti)
– román
První parta – z hornického prostředí, o lidské
solidaritě a obětavosti při neštěstí v dole; symbolický význam –
proti zkáze se lze bránit
– protifašistická
a protiválečná dramata:
– Bílá
nemoc – konflikt jedince (humanista doktor Galén) ×
držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron
Krüg); střetnutí ideálu demokracie s ideály diktatury; proti
epidemii nemoci zná lék jen dr. Galén, ale vydá ho jen s podmínkou
zastavení válek (léčí jen chudé); jeho ušlechtilý individuální odpor
je zmařen zfanatizovaným davem; varování před rozpínavostí fašismu
– drama
Matka – fiktivní rozhovor matky Dolores se všemi mrtvými
(otcem a jeho 3 syny) – byli odhodláni zemřít ve prospěch
lidstva; posledního ze synů (Toni) odmítá matka poslat do boje; po
poznání krutosti nepřítele (nešetří ani děti) nastává zlom: matčino
(= autorovo) rozhodnutí v závěru hry (dává Tonimu do rukou pušku);
nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti
Fráňa
©rámek (1877–1952) básník, prozaik a dramatik
Sobotka, gymnázium v Písku a Roudnici, vojenská služba v Českých
Budějovicích odraz v tvorbě; vězněn za antimilitaristické
postoje; v 1. světové válce na frontě v Itálii, Haliči a Rumunsku;
hluboký vztah k rodnému kraji
sbírka
Rány, růže – verše z doby konce 1. republiky a okupace –
vlastenectví, odpor k fašismu
Josef
Hora (1891–1945) básník, prozaik, lit. kritik,
překladatel (Puškin, Jesenin, Blok) Roudnicko, studium v
Praze, novinář socialistické orientace, ač 1929 vyloučen z KSČ; vývoj
od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
– sbírka
Itálie – obraz země slunce a barev, slavná minulost i
nebezpečí fašismu, smyslové dojmy; změna stylu
Ernest
Hemingway (1899–1961)
– představitel
prózy tzv. ”ztracené generace” = američtí spisovatelé,
kteří odešli do války jako studenti – dobrovolníci s představou
boje za svobodu a demokracii; brzy pochopili svůj omyl,
”vystřízlivěli”; válka jako první velký životní zážitek
je natrvalo poznamenala - pocit vykořeněnosti
– román
Sbohem, armádo – vlastní zážitky a vzpomínky z fronty;
ideová dezorientace hrdinů upínají se proto k základním
hodnotám individuálního lidského života (láska, přátelství, odvaha,
čest); hlavní hrdina opouští frontu (do neutrálního ©výcarska)
– román
Komu zvoní hrana – reakce na španělskou občanskou válku;
boj proti fašismu; hlavní postava – americký dobrovolník Robert
Jordan, těžce raněn, čeká na smrt a teprve nalézá skutečný smysl
života (láska k španělské dívce)
Erich
Maria Remarque (1898–1970)
– generační
román Na západní frontě klid (ironický název) – o
osudech studentů (hlavní postava Pavel Bäumer), kteří prožili
válku na záp. frontě; ztrácejí všechny životní iluze, protestují,
snaží se přežít; drsné obrazy z bojiště, vzpomínky hlavního hrdiny i
svérázný lidový humor; tragický konec nenaplněného života
– volné
pokračování – román Cesta zpátky - osudy lidí zničeny
válkou; návrat domů a konec frontových přátelství; zážitky z války
vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
– totéž
román Tři kamarádi; romány Jiskra života, Čas žít,
čas umírat aj. se vztahují k 2. světové válce
Osvobozené
divadlo – založeno ve 20. letech, režiséři Jindřich
Honzl, Jiří Frejka, autorská a herecká dvojice Jiří
Voskovec, Jan Werich (divadlo autorské)
– v
30. letech přechod od dadaistického humoru a parodie k
politické satiře (kritika hospodářské krize, varování před
fašismem); spolupráce s džezovým komponistou Jaroslavem Ježkem
(od r. 1929); vysoce intelektuální dialogy na předscéně
(forbína) – zčásti improvizované reakce na aktuální
politické a kulturní události
– hry
Caesar (proti fašismu, o nedostatcích demokracie), Osel a
stín (spor o stín; politické pozadí procesu), Kat a blázen
(původ diktátora), Balada z hadrů (F. Villon jako tribun
lidu), Rub a líc (krize, fašismus), Těžká Barbora;
poslední hra Pěst na oko (reakce na události r. 1938)
– součást
textů – moderní melodické a rytmické písně (David a Goliáš, Hej
rup aj.)
– 1938
divadlo úředně zavřeno, V + W odjíždějí do USA; po válce působil Jan
Werich v divadle ABC
|