Elektrické měřeníElaboráty
Měření na rezonančních obvodechZadání
1) Na přípravku rezonančního obvodu změřte rezonanční křivky v sériovém
a paralelním zapojení.
2) Naměřené hodnoty vyneste do grafů a určete činitel jakosti obou druhů zapojení
a selektivitu.
Teoretický
úvod
Rezonanční obvod vzniká spojením rezistoru s činným odporem, cívkou
a kondenzátorem.
Ideální sériový rezonanční
obvod (SRO) vzniká sériovým spojením rezistoru, cívky a kondenzátoru. U skutečného
SRO se k rezistoru přičítají ztrátové odpory cívky a kondenzátoru, které pak
považujeme za bezztrátové.
Ideální paralelní rezonanční
obvod (PRO) vzniká paralelním spojením rezistoru,
cívky a kondenzátoru. U skutečného PRO se k rezistoru paralelně řadí ztrátové
odpory cívky a kondenzátoru, které pak považujeme za bezztrátové. Tento obvod
můžeme vyjádřit také tak, že spojíme sériově ztrátový odpor cívky a cívku a
tuto kombinaci pak paralelně připojíme ke kondenzátoru.
SRO
PRO
Komplexní impedance SRO:
Komplexní admitance
PRO:
Při výpočtu
rezonanční frekvence vycházíme z toho, že se při rezonanci rovná celková reaktance
obvodu nule. Dostaneme Thomsonův vztah, který platí pro SRO i PRO.
nebo
Při výpočtu rezonanční
frekvence pro skutečný PRO vycházíme z toho, že se při rezonanci rovná celková
reaktance obvodu nule.
Fázorové
diagramy:
Podrezonance Rezonance Nadrezonance
SRO:
PRO:
Činitel jakosti:
Šířka pásma závisí nepřímo úměrně na činiteli
jakosti Q:
Schéma zapojení
1)SRO
2)SRO
3)PRO
Postup měření
Pro napájení
SRO potřebujete zdroj konst. napětí, pro PRO zdroj konst. proudu. Rezonanční
kmitočty vzorků se mohou pohybovat od 6 do 24kHz; použijte pro měření záznějový
oscilátor, který má na výstupu značné napětí a zároveň možnost jemného rozladění.
Proto je možné rezonanční kmitočet určit velmi přesně. Použitím vhodného zapojení
tedy vylučujete chybu způsobenou indukčností ampérmetru, můžete snadno určit
velikost činitele jakosti Q a vysokým vstupním odporem EV2 minimálně obvod zatlumíte
a tím také ovlivňujete činitel jakosti obvodu.
Při hledání rezonance zjistíte nejdříve přibližný
rezonanční kmitočet a poté jemným doladěním kmitočet přesně nastavíte. Jemným
rozladěním lze také přesně zjistit průběh nelineárních částí křivky u vrcholu
charakteristiky. V obou případech ladíme na maximální výchylku napětí EV2. Na
EV1 stále udržujte konstantní napětí. Nepoužijete-li pro měření ampérmetr, nesmí
se průběh charakteristik SRO a PRO lišit, protože používáte jediného obvodu
v různém zapojení EV2 měření prakticky neovlivní. Jiná situace by samozřejmě
nastala při vf měření, kde by chyba způsobená EV2 mohla být značná.
SRO
Při měření
zapojení č1 vzniká značná chyba vlivem indukčnosti A-metru. Proto je vhodnější
zapojení č2, kde měříme napětí na kondenzátoru. Ale i toto měření je zatíženo
chybou vlivem kapacity EV2, která je okolo 30pF. Tato chyba je zanedbatelná,
když použijeme C>>CEV2.
Pro napájení
SRO použijeme zdroj konst. napětí.
PRO
Zdroj konstantního
proudu pro napájení PRO je vytvořen ze zdroje vyššího napětí v sérii s odporem
s vyšší hodnotou. Velikost chyby způsobená EV2 je zanedbatelná pro měřené
kmitočty, protože velikost impedance obvodu je 1MW a velikost CEV2 asi 30pF.
Naměřené a vypočítané hodnoty
SRO bez
ampérmetru :
Rs = 11,6 W, L = 15,4mH
QN =
= 6930Hz / 214Hz = 32,4 QV =
=57,8
S =
= 214Hz / 1714 Hz = 0,125
U2 [V]
|
1,25
|
1,25
|
1,35
|
1,55
|
1,85
|
2,7
|
3,6
|
5,4
|
8
|
12,5
|
17,5
|
28
|
46
|
18
|
f [kHz]
|
0,5
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
5,5
|
6
|
6,3
|
6,5
|
6,6
|
6,7
|
6,93
|
7
|
U2 [V]
|
5
|
3,2
|
1,1
|
0,6
|
0,35
|
0,28
|
0,2
|
0,15
|
f [kHz]
|
7,5
|
8
|
10
|
12
|
14
|
16
|
18
|
20
|
SRO s
ampérmetru :
Rs = 11,6 W, L = 15,4mH
Q = 6820Hz / 143 Hz = 46,7
QV = 56,9
S = 143Hz / 1071Hz = 0,13
I [mA]
|
0,11
|
0,225
|
0,341
|
0,476
|
0,626
|
0,803
|
1,025
|
1,307
|
1,71
|
2,2
|
2,9
|
4,2
|
5
|
7
|
f [kHz]
|
0,5
|
1
|
1,5
|
2
|
2,5
|
3
|
3,5
|
4
|
4,5
|
5
|
5,5
|
6
|
6,2
|
6,4
|
U2 [V]
|
14,2
|
25
|
46,3
|
49,4
|
36
|
20,6
|
12,9
|
7,9
|
2,7
|
2,5
|
2,2
|
2,1
|
2,05
|
1,7
|
1,3
|
1,13
|
f [kHz]
|
6,6
|
6,7
|
6,8
|
6,82
|
6,9
|
7
|
7,1
|
7,2
|
7,5
|
8
|
8,5
|
9
|
9,5
|
10
|
11
|
12
|
U2 [V]
|
0,8
|
0,617
|
0,48
|
0,386
|
f [kHz]
|
14
|
16
|
18
|
20
|
PRO s
ampérmetru :
RP= 48 kW, L = 15,4mH
Q = 6820Hz / 100Hz = 68,2
QV =
=72,7
S = 100Hz / 1571Hz = 0,064
U2 [mV]
|
0,9
|
1,8
|
3,9
|
6,5
|
11
|
18
|
27,5
|
48
|
62
|
88
|
160
|
265
|
460
|
350
|
f [kHz]
|
0,5
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
5,5
|
6
|
6,3
|
6,5
|
6,6
|
6,8
|
6,82
|
6,9
|
U2 [V]
|
200
|
61
|
36
|
15
|
10
|
7,5
|
6,1
|
5,2
|
4,6
|
f [kHz]
|
7
|
7,5
|
8
|
10
|
12
|
14
|
16
|
18
|
20
|
Použité přístroje
Elektronický voltmetr : D1-7-AL1492
D1-7-AL1491
Multimetr :
AL1469
Záznějový generátor : A2-16-7
Rezonanční obvody : CN 255
00
Odbor 10MW : I54
RLC metr :
D1-8-AL 1490
Grafy
Závěr
Při měření rezonančních
obvodů s velkým činitelem jakosti je problém dokonale proměřit vrchol charakteristiky,
protože je velmi strmá. Z grafů je jasně vidět že bylo zbytečné měřit frekvence
nad asi 13 kHz. Činitel jakosti, který jsme naměřily, byl dobrý, avšak se vždy
lišil od vypočítaného. Což bylo pravděpodobně dáno kapacitou voltmetru a indukčností
ampérmetru, protože tyto hodnoty nebyly ve výpočtu zahrnuty.
|