Český jazyk a literaturaMaturitní otázky
21 : Česká
poezie a divadlo po roce 1945 do současnosti
Do poloviny 50. let je
publikována především poezie ovlivněná stalinským dogmatismem
(P. Kohout, J. ©tern, S. Neumann
). Teprve ve druhé polovině dekády se začíná sporadicky objevovat
hodnotnější básnická tvorba, což souvisí zejména s činností časopisu
Květen, ve kterém básníci prosazovali tzv. poezii
všedního dne (J. Brukner, J. ©otola,
M. Holub, K. ©iktanc, členy redakční rady
byli také M. Kundera a M. Florian ). V
edici ČESKÉ BÁSNĚ pod vedením Jaroslava Janů (v
redakční radě figurovali F. Hrubín, J. Grossman,
V. Závada, A. M. Píša ) jsou od poloviny
50. let vydávány už i sbírky nepoznamenané vládnoucí ideologií
(J. Kolář - MISTR SUN O BÁSNICKÉM UMĚNÍ, M.
Kundera - MONOLOGY, J. Skácel - KOLIK
PŘÍLE®ITOSTÍ MÁ RŮ®E). Byl to příznak politického a kulturního
uvolnění, které však až koncem 60. let vyústilo do téměř normálních
poměrů, kdy byla vydávána díla autorů s nejrůznějšími názory a
poetikami. Tento pozitivní vývoj byl ukončen okupací Československa v
roce 1968 a následnou "normalizací". Prakticky
všechny významné básnické skupiny, které se vytvořily již během
protektorátu nebo těsně po válce (Skupina 42, skupina
Ra, Ohnice, skupina katolických básníků ) se v
důsledku únorových událostí roku 1948 rozpadly a mnozí členové v 50.
letech nepublikovali, většina z nich pak nesměla publikovat ani po
roce 1970.
Jan
Zahradníček
Do okruhu katolických
básníků patřil Jan Zahradníček, který je považován
za jednoho z největších českých básníků. Je to básník s nemírně
tragickým životním osudem. V roce 1951 byl zatčen a o rok později
odsouzen ke 13 letům vězení za členství v "ilegální organizaci"
a za údajnou velezradu. V září 1956 dostal zprávu, že na otravu
houbami umírá jeho žena a tři děti. Byl propuštěn s příslibem, že se
nemusí vracet (zásluhou Seiferta mu byl trest zmírněn na 9 let). Domů
však přišel pozdě. Lékařům se sice podařilo zachránit ženu a syna,
obě dcerky však už byly mrtvé. Po čtrnácti dnech se musel vrátit zpět
do vězení, aby si odpykal další 4 roky, které zachytil ve sbírce
ČTYŘI LÉTA. Z vězení ho propustili roku 1960 s podlomeným
zdravím a pět měsíců po návratu umírá. K jeho poválečné tvorbě patří
LA SALETTA a rozsáhlá básnická skladba ZNAMENÍ MOCI,
ostře reagující na zvůli komunistické moci.
Karel
©iktanc
Nejvýznamnější sbírkou Karla
©iktance 60. let, tehdy přesvědčeného komunisty, jsou
HEINOVSKÉ NOCI. Mezi jeho další sbírky, obracející se stále
víc k niternému prožitku patří ZAŘÍKÁVÁNÍ ®IVÝCH a ADAM A
EVA. První ©iktancovou knihou, která už nesměla vy jít, byly
prózy KRÁLOVSKÉ POHÁDKY. Nejznámější ze samizdatových sbírek
je SRDCE SVÉHO NEJEZ, TANEC SMRTI a ČESKÝ ORLOJ,
obsahující 12 básní, pojmenovaných podle měsíců.
Ivan
Wernisch Už v 19 letech vydal
Ivan Wernisch sbírku KAM LETÍ NEBE. Stejně jako
následující TĚ©ENÍ je naplněna naivistickou hrou, příbuznou
primitivismu naivních malířů. Ve třetí sbírce ZIMOHRÁDEK
vytváří svůj snový a uměle vytvořený svět, za jehož zdmi se skrývá
před agresivním okolím. I v dalších sbírkách DUTÝ BŘEH a
LOUTKY pokračuje v zobrazování nepřístupného pohádkového
světa. Patrná je inspirace barokním básnictvím, jež ovlivňuje
především obraznost veršů, která je krvavá, drsná a krutá. V 70.
letech pokračuje ve své dadaisticky absurdní lyrice - sbírka KRÁL
NEVIŇÁTEK, která byla sešrotována. Některé jeho básně, např. ze
sbírky PRASINEC, zhudebnil a hrál se skupinou Extempore
Mikoláš Chadima. K jeho dalším sbírkám patří ZASUTÉ ZAHRADY,
CVIČNÉ MĚSTO a skandální DOUPĚ LATINÁŘŮ.
Vladimír
Holan Jedním z
nejoriginálnějších tvůrců české poezie 20. století je Vladimír
Holan. Rok 1945 přinesl stejně prudkou a bouřlivou Holanovu
reakci na události jako rok 1938. Ve sborníku DOKUMENT byly
vydány skladby DÍK SOVĚTSKÉMU SVAZU, PANYCHIDA,
RUDOARMĚJCI a TOBĚ. I v poválečných letech rozvíjí
linii svých epických příběhů, které vydával pod názvem PŘÍBĚHY,
a které tvoří jeden z vrcholů jeho tvorby. Patří sem báseň NÁVRAT
s tématem hledání matčina hrobu, dále tragická ÓDA NA RADOST -
o tragickém osudu krásné dívky, která jednou uhořela při práci a
TOSKÁNA. V 60. letech vyšly MOZARTIANA a ZÁHŘMOTÍ,
jimiž vzdal hold géniu Mozartovu. Mimořádnou pozornost vzbudila
složitě konstruovaná básnická skladba NOC S HAMLETEM na níž
tematicky navazuje NOC S OFÉLIÍ. Významné jsou rovněž jeho
překlady - Morgenstern, Pasternak, Baudelaire...
František
Hrubín Významným překladatelem
(hlavně francouzské poezie - Rimbauda a Verlaina) byl i František
Hrubín. Jeho prvotinou je sbírka ZPÍVÁNO Z DÁLKY, na
kterou za války navazuje dalšími VČELÍ PLÁST, CIKÁDY a
MÁVNUTÍ KŘÍDEL. Vysloveně protifašistickou poezií je CHLÉB
S OCELÍ a ŘEKA ZAPOMNĚNÍ. Obrat k epice předznamenává
JOBOVA NOC. Pět zpěvů této rozsáhlé básnické skladby
monumentalizuje osud české země v nádherných metaforách - ČECHY
KRÁSNÉ, ČECHY MÉ. Reakcí na válku je básnická skladba HIRO©IMA,
dále píše sbírku PROMĚNA a ROMANCI PRO KŘÍDLOVKU.
Vzpomínkou na rodný kraj jsou LE©ANSKÉ JESLIČKY, kterými
završil svou básnickou tvorbu. Psal rovněž pro děti: LADŮV VESELÝ
PŘÍRODOPIS, MÁNESŮV ORLOJ, HRAJEME SI CELÝ DEN,
©PALÍČEK, drama SRPNOVÁ NEDĚLE, KRÁSKA A ZVÍŘE,
OLDŘICH A BO®ENA a prózu ZLATÁ RENETA.
Jaroslav
Seifert Básníkem, který přes 60
let spoluvytvářel poezii nejvyšších uměleckých hodnot, je
Jaroslav Seifert. Sbírky, které vyšly po válce, jsou
charakteristické písňovostí a citovou vřelostí: RUKA A PLAMEN,
©EL MALÍŘ CHUDĚ DO SVĚTA, CHLAPEC A HVĚZDY - k obrázkům
J. Lady. K nejvýznamnějším dílům poválečného období náleží PÍSEŇ O
VIKTORCE. Tematicky jde o osud jedné z hrdinek knihy Babička,
Viktorky. Tragický osud Viktorčin se rozprostírá také nad životem
Boženy Němcové, za což kritika Píseň o Viktorce označila jako ne
socialistickou a tedy protilidovou báseň. Do příznivější situace
vstupovala Seifertova sbírka MAMINKA, která přispěla k
renesanci intimní lyriky. V druhé polovině 60. let píše KONCERT NA
OSTROVĚ, HALLEYOVU KOMETU a ODLÉVÁNÍ ZVONŮ. V
těchto sbírkách nastává velká proměna - odvrací se od trvalých hodnot
k rozpornosti života. Pro své vyhraněné postoje ve funkci předsedy
Svazu českých spisovatelů v letech 1969 - 70 proti sovětské okupaci
naší republiky, zejména pak pro své působení na studenty, se Seifert
dostal do nemilosti vládnoucích politických kruhů a byl nucen
publikovat v samizdatu - MOROVÝ SLOUP, DE©TNÍK Z PICCADILY,
BÝTI BÁSNÍKEM a V©ECKY KRÁSY SVĚTA - u nás vyšla
"mírně" cenzurovaná. V roce 1984 mu byla udělena Nobelova
cena, jako dosud jedinému českému spisovateli.
Josef
Kainar
Významným představitelem
postavantgardní generace je Josef Kainar. Z jeho sbírky
NOVÉ MYTHY je určitě, i díky Mišíkovu zhudebnění, nejznámější
básní STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA. Opatrně píše po roce
1948 - VELIKÁ LÁSKA a ČESKÝ SEN. K fotografiím K. O.
Hrubého napsal básně - JI®NÍ MORAVA. Dále píše ČLOVĚKA
HOŘCE MÁM RÁD, LAZAR A PÍSEŇ. Až posmrtně vyšla VČELA
NA SNĚHU. Z jeho veršů pro děti jsou nejznámější ŘÍKADLA,
ZLATOVLÁSKA, NEVÍDÁNO - NESLÝCHÁNO. Psal rovněž blues a
další písňové texty - MOJE BLUES, MISS OTIS LITUJE.
Václav
Havel
Dílo Václava Havla
je po 2. světové válce jediné, které lze srovnávat s tvorbou světovou
- ZAHRADNÍ SLAVNOST, ZTÍ®ENÁ MO®NOST SOUSTŘEDĚNÍ,
AUDIENCE, LARGO DESOLATO, POKOU©ENÍ, ASANACE,
adaptace Gayovy ®EBRÁCKÉ OPERY.
Milan
Uhde Milan Uhde
psal nejen vlastní dramata - DĚVKA Z MĚSTA THÉBY, ale
dramatizoval i cizí díla - Páralova PROFESIONÁLNÍ ®ENA,
Olbrachtův Nikola ©uhaj - BALADA PRO BANDITU a tvořil i hry
televizní - PÁN PLAMÍNKŮ a rozhlasové - ZUBAŘOVO POKU©ENÍ,
VÝBĚRČÍ.
Rovněž významnou roli
sehrála zpívaná poezie - Suchý, ©litr,
Kryl (protestsongy).
|