ElektronikaMaturitní otázky
ZPĚTNÁ VAZBA U ZESILOVAČŮ
23.Zpětná vazba u zesilovačů
Zpětnou vazbou nazýváme zapojení, v němž je část výstupního napětí vedena
buď přímo nebo přes určitý čtyřpól zpět na vstup a zde se algebraicky (s ohledem
na znaménko) přičítá ke vstupnímu signálu.
Základní schéma zapojení zpětnovazebního obvodu je uvedeno na obr.
Základní zesilovací větev
má napěťové zesílení . Signál
z výstupu je veden přes přenosový člen b veden zpět na vstup. Zpětnovazební člen
b má napěťový přenos . Napětí Ub = bU2 = bA.U1 je přiváděno na vstup tak,
že se sečítá s budícím signálem Us tak, že vstupní napětí zesilovače
je dáno součtem U1 = Us + Ub.
Z této rovnice plyne pro budící napětí
Us = U1 - Ub = U1(1-bA). Můžeme tedy napsat, že přenos zesilovače
se zpětnou vazbou je dán vztahem . Je vidět, že
rozhodující vliv na zesílení zpětnovazebního zapojení má součin bA. Tento se nazývá vratný
podíl zpětné vazby, protože udává podíl zpětnovazebního napětí Ub na vstupní napětí U1. Rozdíl
vratného podílu od jedničky se nazývá vratný
rozdíl nebo stupeň zpětné vazby - N a udává poměr zesílení
zesilovače bez zpětné vazby k zesilovači se zpětnou vazbou.
. Z toho
také plyne, že zesílení zesilovače se zpětnou vazbou je dáno . U zesilovačů
musí být z hlediska stability vždy N > 1, tzn. bA < 0. U oscilátorů je to naopak. Je-li tedy
bA < 0, mluvíme o záporné zpětné vazbě. Pro
bA > 0, mluvíme o kladné zpětné vazbě.
Nyquistův diagram
Pouze v malém frekvenčním
rozsahu a při nízkých frekvencích vykazují čtyřpóly čistě reálné zesílení. Obecně
je vratný podíl komplexní číslo a jeho reálná i imaginární část jsou závislé
na frekvenci. Můžeme tedy psát
. Je tedy
vektor, o absolutní
hodnotě a fázi jbA. Obě tyto veličiny, tj. modul i fáze jsou
závislé na frekvenci a projdeme-li frekvenční rovinu od 0 do ¥ opíše koncový bod vektoru křivku, která
se nazývá Nyquistovým diagramem. Pro stejnosměrné zesilovače tato křivka začíná
na reálné ose, pro střídavé zesilovače začíná v počátku souřadnic. Ale
pro oba případy končí tato křivka v počátku, tj. v nule, protože neznáme
takový reálný zesilovač, který by při ¥ frekvenci neměl nulové zesílení. Jinak
řečeno, Nyquistův diagram je geometrické místo koncových bodů vektorů bA při změně frekvence od 0 do ¥. Kreslí se v komplexní, Gaussově
rovině.
Na základě Nyquistova diagramu je založeno
tzv. Nyquistovo kriterium stability zesilovačů, které patří do kategorie frekvenčních
kriterií stability (oproti skupině algebraických kriterií). Velká výhoda těchto
frekvenčních kriterií spočívá v tom, že je lze prakticky naměřit a v případě
zjištění nestability nám umožní určit jaká opatření nutno udělat pro odstranění
těchto nestabilit.
Nyquistovo
kriterium stability zní: Má-li být zesilovač stabilní, musí
při procházení Nyquistova diagramu ve směru rostoucích frekvencí ležet vždy
bod, o souřadnicích (1,j0) po levé ruce pozorovatele ( viz obr).
Nakreslíme-li do komplexní roviny tedy kružnici
se středem v bodě (1,j0) a o poloměru r = 1, je pro všechny body Nyquistova
diagramu, které leží vně zmíněné kružnice zpětná vazba záporná a jsou splněny
podmínky pro stabilitu zesilovače a pro všechny body uvnitř této kružnice je
zpětná vazba kladná a jsou předpoklady pro vznik oscilací. Pro body Nyquistova
diagramu, které leží na kružnici (protínají kružnici) je zpětná vazba nulová,
tzn. N = 1 a . Obvykle se
připouští, aby v okrajových oblastech mimo frekvenční pásmo přenášených
signálů se zmenšil modul vratného rozdílu na hodnotu N = 0,5. Menší hodnoty
nejsou pro žádnou frekvenci přípustné, protože by byla ohrožena stabilita zesilovače.
V praxi se musí počítat s určitou
zálohou stability pro případ, že by se během provozu zesilovače měnil jeho zisk.
Proto nemá Nyquistova charakteristika zasahovat do vyšrafované plochy, vymezené
úhly aB = 10° a poloměrem r= 0,7
Čím větší je počet stupňů n, tím větší změny
mohou v zesílení nastat. Proto se u vícestupňových zesilovačů požadují
pro bezpečnostní úhel aB a poloměr r podmínky : aB ³ n.10°, r = 0,7n.
Jednotkové kružnici, která je geometrickým
místem konců vektorů odpovídá v logaritmických
souřadnicích osa 0 dB. Zesilovač je stabilní, protíná-li charakteristika otevřené
smyčky osu 0 dB při fázovém úhlu menším než 180°.
Vliv zpětných
vazeb na přenosové vlastnosti zesilovače
1)
Vliv na napěťové zesílení:
Napěťové zesílení je dáno
vztahem . Pro N >
1 je < , při 0 < N < 1 je > . Záporná zpětná
vazba tudíž napěťové zesílení zmenšuje, kladná zpětná vazba napěťové zesílení
zvětšuje.
2)
Vliv na výstupní rušivá
napět:
Předpokládejme, že na výstupu
se objeví napětí U2 = AU1 + Ur + Uh,
kde Ur je rušivé napětí na výstupu zesilovače způsobené nedostatečnou
filtrací, Uh je rušivé napětí na výstupu způsobené vlivem vyšších
harmonických signálů ( nelineárním zkreslením budícího signálu).
Napětí na vstupu je dáno součtem vnějšího
budícího signálu Us a zpětnovazebního signálu Ub = bU2. Dosazením do výrazu pro
výstupní napětí
První člen rovnice představuje zesílení zesilovače
se zpětnou vazbou pro užitečný signál. Druhý a třetí člen představuje příspěvek
od rušivých signálů. Obě složky jsou zmenšeny vratným podílem N = 1 - bA.
Záporná zpětná vazba potlačuje rušivé složky
signálu, které mají původ uvnitř zesilovače, kladná zpětná vazba je zdůrazňuje.
3)
Vliv zpětné vazby na frekvenční
pásmo zesilovače:
Frekvenční
charakteristika zesilovače bez zpětné vazby a se zápornou zpětnou vazbou je
znázorněna na obr.
a … zesilovač bez zpětné vazby, a¢ … zesilovač se zpětnou vazbou
Z grafu je zřejmé, že po zavedení záporné
zpětné vazby, která zmenší zesílení zesilovače se dolní mezní kmitočet zmenší
a horní mezní kmitočet vzroste. Při kladné zpětné vazbě je vliv opačný. Matematicky
je vliv záporné zpětné vazby vyjádřen
a .
4)
Vliv na nelineární zkreslen:.
Záporná
zpětná vazba způsobí linearizaci převodních charakteristik, což způsobí i pokles
amplitud vyšších harmonických a tím i zmenšení činitele harmonického zkreslení.
5)
Vliv na vstupní a výstupní
impedanci:
Zde musíme rozeznávat paralelní
(napěťovou) nebo sériovou (proudovou) zpětnou vazbu.
Vliv
zpětné vazby na impedanci lze určit podle tzv. Bodeova vzorce
. Zpětnou vazbou
se změní impedance z hodnoty Z na Z¢, přičemž rozhodující vliv má velikost
vratného poměru zpětné vazby bA.
Pro
případ, že svorky, mezi nimiž se impedance určuje jsou spojeny nakrátko je bA(0). Jsou-li svorky, mezi nimiž se impedance
určuje rozpojeny, je bA(¥).
bA(0) = bA, jestliže se spojením uvažované dvojice
svorek nakrátko zpětnovazební smyčka neovlivní
bA = 0, jestliže spojení uvažované dvojice
nakrátko způsobí zánik zpětné vazby.
bA(¥) = bA, jestliže rozpojením obvodu mezi uvažovanou
dvojicí svorek (t.j. zařazení nekonečně veliké impedance) se zpětná vazba neovlivní
bA(¥) = 0, jestliže rozpojením obvodu mezi
uvažovanou dvojicí svorek zpětná vazba zanikne.
Pro
napěťovou zpětnou vazbu platí bA(0) = 0, bA(¥) = bA.
Pro
proudovou zpětnou vazbu platí bA(0) = bA, bA(¥) = 0.
Pro
výstupní impedanci:
při
napěťové zpětné vazbě je
při
proudové zpětné vazbě je
Máme-li tedy zesilovač s paralelní (napěťovou) zápornou zpětnou vazbou
na výstupu a sériovou vazbou na vstupu, bude mít zesilovač malý výstupní odpor
a velký vstupní odpor, což je v praxi nejžádanější případ.
Jinak můžeme říci, že zesilovač s paralelní zpětnou vazbou na výstupu se chová
jako zdroj konstantního napětí. Klesne-li zátěž, vzroste výstupní proud, tím
klesne výstupní napětí a i část bU2, kterou přivádíme zpět na
vstup zesilovače. Tím vzroste napětí U1 na vstupu, což vede k zvětšení
výstupního napětí a tím ke kompenzaci poklesu napětí U2, který tento
regulační proces vyvolal.
Zesilovač se sériovou vazbou na výstupu se chová jako zdroj konstantního proudu.
Vzroste-li výstupní proud tím, že poklesne zátěž, vzroste i část napětí bU2, tím se zmenší napětí U1 při
konstantním napětí Us a poklesne i výstupní proud I2.
Zesilovač se snaží udržet konstantní výstupní proud.
Při sériové zpětné vazbě na zesilovače je bA(0)=bA a bA(¥)=0, takže je mezi svorkami 1 - 1¢ :
a pro paralelní zpětnou vazbu na vstupu je bA(0) = 0 a bA(¥) = bA. Potom je vstupní impedance
.
Často se používá smíšená zpětná vazba,
t.j. současně působí napěťová i proudová zpětná vazba. Je-li A » 1 lze vzorec pro vratný
podíl zjednodušit na tvar
Zesílení takového zesilovače potom závisí pouze na činiteli zpětné vazby a ne
na nestabilních prvcích vlastního zesilovače a tyto zesilovače jsou vhodné pro
měřící a jiné náročné účely.
|