ElektronikaMaturitní otázky
ŠIROKOPÁSMOVÉ VF ZESILOVAČE
27.širokopásmové vf zesilovače
Širokopásmové zesilovače
jsou takové zesilovače, u nichž je šířka zesilovaného pásma kmitočtu podstatně
širší než u běžných zesilovačů nízkofrekvenčních nebo vysokofrekvenčních (tedy
větší než 10 až 20 kHz). Např. u osciloskopů používáme běžně zesilovače s šířkou
pásma 1 až 10 MHz, v televizní technice jsou běžné tzv. videozesilovače (obrazové
zesilovače) s šířkou pásma 6 MHz.
Širokopásmové
zesilovače rozdělujeme na dolnopropustné, u nichž je dolní mezní kmitočet
řádu hertzů nebo nulový (zesilovač stejnosměrně vázaný), a na zesilovače pásmové,
s vlastnostmi pásmové propusti.
V následujícím výkladu se zaměříme dolnopropustné širokopásmové
zesilovače (videozesilovače).
Na takový zesilovač máme následující požadavky:
a)
Musí zesílit kmitočty v rozsahu 0 Hz až 6 MHz se stejným časovým zpožděním
a s poklesem maximálně o 3 dB.
b)
Se stejným zesílením musí přenést ss složku
c)
Poměr signál:šum musí být alespoň 40 dB
Pro
zapojení takového zesilovače se používá výhradně zapojení zesilovačů se společným
emitorem ve třídě A, u kterých navíc zavádíme přídavné prvky pro rozšíření zesilovaného
pásma kmitočtu.
Obr. 1. Zapojení širokopásmového zesilovače a
jeho amplitudová charakteristika
Nejprve se budeme věnovat
korekci zesílení na straně vysokých kmitočtů.
Horní mezní kmitočet je omezen velikostí kapacity CC, připojené paralelně
k odporu RC a na mezním kmitočtu tranzistoru fT.
Kmitočtová charakteristika bude mít na horním konci dva kmitočty zlomu f1m
a f2m. V intervalu mezi těmito dvěma kmitočty má přenosová charakteristika
spád 6 dB/okt, za druhým mezním kmitočtem má spád 12 dB/okt. Určitého zlepšení
tohoto průběhu lze dosáhnout dvěma opatřeními a to zařazením kompenzační
tlumivky Lc a emitorovým členem ReCe.
Kompenzační tlumivka Lc snižuje vliv kapacity Cc a může
prodloužit vodorovnou část charakteristiky a zvýšit mezní kmitočet f1m
o 40 až 60 %. Zvolíme-li totiž velikost indukčnosti
dosáhneme zvýšení kmitočtu
f1m o 60 %, ale fázová charakteristika již není zcela lineární, takže
časové zpoždění různých kmitočtových složek signálu nebude shodné. Pro nejrovnoměrnější
průběh časového zpoždění je výhodné volit kompromis
Takto dosáhneme zvýšení
mezního kmitočtu f1m o 40 %.
Podobným způsobem je možné
využít emitorový člen ReCe. na nízkých kmitočtech působí
odpor Re zápornou proudovou vazbu a zmenšuje zesílení. Volbou vhodné
velikosti kapacity Ce můžeme určit kmitočet
,
na kterém zpětná vazba
přestává působit, takže zesílení roste s kmitočtem o 6 dB/okt až do kmitočtu
a tím kompenzuje úbytek
zesílení v intervalu mezi f1m a f2m.
Věnujme se nyní korekci
zesílení na straně nízkých kmitočtů. Na nízkých kmitočtech dochází
k poklesu zesílení vlivem vazebního kondenzátoru a odporu Re,
který není pro nízké kmitočty zkratován.
Korekci můžeme provést prostým snížením
hodnoty dolního mezního kmitočtu. Dolní mezní kmitočet představuje
hranici mezi oblastí nízkých a středních kmitočtů a platí pro něj
kde
Dalším způsobem je použití
členu RkCk.a tím zvýšení
zesílení nízkých kmitočtů. Zesílení stupně SE je přímo úměrné velikosti
RC. Sériově s RC zařadíme pomocný rezistor Rk
blokovaný kondenzátorem Ck. Tento rezistor se uplatňuje pouze pro
nízké kmitočty, protože pro vysoké kmitočty je kondenzátorem Ck zkratován.
Optimální korekci dosáhneme pro Cv2=G.RC.Ck,
kde G je vstupní admitance následujícího
stupně a Cv2 je vazební kapacita mezi stupni. Rk volíme
co největší (s ohledem na napětí zdroje a požadované napětí kolektoru).
Kmitočtové pásmo můžeme
rovněž téměř libovolně rozšířit zavedením záporné
zpětné vazby.
Řešením rovněž může být použití
zesilovače se stejnosměrnou vazbou,
tedy bez Cv.
Horní
mezní kmitočet
zesilovače je omezen dvěma činiteli:
-
velikostí kapacity CC, připojené paralelně k zatěžovacímu odporu
RC
-
mezním kmitočtem tranzistoru fT.
Nepoužijeme-li korekční
indukčnost LC a je-li RC « 1/h22e, potom platí
a
Zesilovací stupeň má tedy
dva horní mezní kmitočty. Frekvenční charakteristika je vodorovná až ke kmitočtu
f1m, odtud má spád 6 dB/okt až ke kmitočtu f2m, a dále
klesá se směrnicí 12 dB/okt. Zlepšení průběhu charakteristiky lze dosáhnout
použitím kompenzační tlumivky LC, která pro nižší kmitočty má malou
impedanci a prakticky se neuplatňuje a pro vyšší kmitočty její impedance roste,
tím roste i celkový zatěžovací odpor stupně a s ním i zesílení v oblasti
vysokých kmitočtů. Pro volbu indukčnosti se doporučuje vztah , čímž se docílí
zvýšení kmitočtu f1m asi o 40% při ještě lineární fázové charakteristice. Někdy lze k této kompenzaci
použít i RC člen v emitorovém obvodu. Vhodnou volbou kapacity Ce
lze určit kmitočet , při kterém
přestane působit záporná zpětná vazba, takže zesílení začne vzrůstat až do kmitočtu
a tím se kompenzuje
pokles zesílení mezi kmitočty f1m a f2m.
Při návrhu širokopásmových zesilovačů se
musí volit tranzistory s co nejvyšším tranzitním kmitočtem fT
a s co nejmenšími vlastními kapacitami aby celková kapacita CC
byla co nejmenší. Tato kapacita je dána jednak výstupní kapacitou předchozího
tranzistoru (Ccb + Cce), rozptylovými kapacitami součástek
a spojů a vstupní kapacitou následujícího stupně, která je dána . Je-li následující
stupeň zapojen se společným emitorem, je A < 0 a Cvst je velká. Kdyby byl
následující stupeň se společným kolektorem, je A > 0 a Cvst je mnohem menší.
Dříve byl
již uveden vztah pro napěťové zesílení , které je u širokopásmového zesilovače
stejné, jako u nízkofrekvenčního
, který platí
pro Rz « 1/h22e. Zdá se, že čím bude větší Rz,
tím bude i větší Au. Ovšem výše bylo ukázáno, že šířka pásma je nepřímo
úměrná hodnotě Rz, takže součin
je konstantní
a závisí převážně na vlastnostech použitého tranzistoru.
Dolní
mezní kmitočet je omezen vazebními členy mezi stupni. Dolní mezní
kmitočet je určen vztahem
, kde Cv
je vazební kapacita mezi stupni a R je paralelní kombinace výstupního odporu
předchozího a vstupního odpru následujícího stupně. Pro zlepšení přenosu v oblasti
nízkých kmitočtů můžeme použít kompenzační člen RkCk,
pro který platí
. Při středních
a vyšších kmitočtech představuje kapacita Ck pro střídavé signály
zkrat a zatěžovacím odporem tranzistoru je pouze odpor RC. S klesající
frekvencí ale roste reaktance kondenzátoru Ck a odpor Rk
začne zvětšovat zátěžovací odpor tranzistoru až do kmitočtu f1d=fdRc/Rk,
je-li splněna podmínka, Rk « 1/h22e. Tento způsob lze také
požít v případě, že potřebujeme zmenšit vazební kapacity z důvodů
dostupnosti kondenzátorů nebo rozptylových kapacit.
|