Elektornika II.Dokumenty a příklady
Generátory nesinusových průběhůVOŠ a SPŠE PLZEŇ, GENERÁTORY NESINUSOVÝCH PRŮBĚHŮ,
Učební texty
Generátory nesinusových průběhů.
Oproti generátorům sinusových průběhů, které generují
harmonické průběhy napětí nebo proudů, a jejichž aktivní členy pracují ve třídě
A, obsahují generátory nesinusových průběhů aktivní členy, které pracují jako
spinače.
Tyto generátory mohou vytvářet buď pravoúhlé průběhy
napětí nebo průběhy jiných tvarů (např. pilové průběhy napětí nebo proudů, trojúhelníková
napětí a pod.).
V obvodech zpětné vazby jsou RC členy a nabíjení
a vybíjení kondenzátorů se děje v rytmu, daném časovými konstantami, určujícími
kmitočet generátoru. Generátory mohou být buď samokmitající, které nepotřebují
na vstupu žádný signál (např. astabilní klopný obvod, nebo rázový generátor),
nebo synchronizované, pro zvýšení stability kmitočtu nebo pro činnost řízenou
vnějšími obvody (např. monostabilní a bistabilní klopný obvod, Schmittův klopný
obvod a pod).
Tranzistor ve spínacím režimu.
Tranzistor ve spínacím režimu se pouze přibližuje
svými vlastnostmi ideálnímu spínacímu prvku, který má v sepnutém stavu
nulový odpor a v rozepnutém stavu nekonečný odpor.
Voltampérové charakteristiky spínacího tranzistoru
jsou uvedeny na obr.
V charakteristikách jsou vyznačeny jednotlivé
oblasti při činnosti tranzistoru.
Používají se většinou tranzistory NPN i PNP, v zapojení
se společným emitorem, protože pro spínání stačí mnohem menší výkon, než v zapojení
se společnou bází.
Při spínání prochází tranzistor aktivní oblastí.
V ní je přechod E-B polarizován v přímém směru a přechod C-B v závěrném
směru. Tranzistor jako spinač je rozepnut, je-li jeho pracovní bod v závěrné
ooblasti, kdy jsou oba přechody polarizovány v závěrném směru a je rozepnut,
když je pracovní bod v oblasti nasycení, t.j. když jsou oba přechody polarizovány
v přímém směru. Oblast nasycení (saturace) je definována nulovým napětím
mezi kolektorem a bází, UCB = 0.
Na vlastnosti spínače mají největší vliv saturační
parametry. Pro mez saturace se definují následující stejnosměrné parametry:
a) proudový zesilovací činitel
při UCB = 0
b) saturační napětí báze UBEsat při
daném IE a UBC = 0
c) saturační napětí kolektoru UCEsat
při daných hodnotách IC a IB.
Velikost činitele bsat lze
určit buď měřením, nebo z charakteristik
Vzhledem k rozptylu parametrů nelze navrhovat
obvody přesně na mez nasycení. Pro dokonalé sepnutí se volí určité přesycení,
t.j. posuneme pracovní bod z místa 1 na mezi saturace do bodu 1¢
na mezní přímce tranzistoru. Přitom platí UCE < UBE.
Pro křemíkové tranzistory bývá UCE = 0,4V (0,2 ¸ 1V),
UBE = 0,7V (0,65 ¸1,3V), bsat
= 10 ¸ 80.
Při návrhu obvodu zvolíme napětí zdroje, dále v charakteristikách
zvolíme sklon zatěžovací přímky a určíme hodnoty UCEsat, Icsat
a Ibsat.
Ze zvolených hodnot určíme kolektorový a bázový
odpor
Aby otevřený tranzistor pracoval skutečně v oblasti
nasycení, musí být splněna podmínka UCE £ UBE.
Velmi často se připojuje do obvodu báze napětí napájecího zdroje, t.j.
UBE = UCC. Vyjádříme-li
UCE » UCC -
RC.Icsat a UBE » UCC
- RB.Ibsat, potom dosazením do předchozí nerovnosti dostaneme
UCC - RC.Icsat
£ UCC - RB.Ibsat z čehož
plyne
RB.Ibsat £
RC.Icsat
RB £
bsat.RC
Spínací obvod tranzistoru v zapojení s přímou
odporovou vazbou a časové průběhy při spínání jsou uvedeny na obr.
Při spínání tranzistoru řízeného skokovou změnou
vstupního napětí jsou důležité 4 časové intervaly:
- doba zpoždění td - doba, kdy je tranzistor
vyváděn ze závěrné oblasti do aktivní oblasti
- doba náběhu tr - doba, než pracovní
bod tranzistoru přechází v aktivní oblasti z hodnoty IC
= 0,1Icsat do hodnoty IC = 0,9Icsat.
- doba přesahu ts - během níž vychází
tranzistor z oblasti saturace do aktivní oblasti (zotavovací doba trr)
- doba tf - doba, během níž přechází
tranzistor z aktivní oblasti do oblasti závěrné.
Spínací doby lze zkrátit zvětšením řídícího signálu,
např. připojením urychlovacího kondenzátoru C paralelně k odporu RB,
který při otevírání tranzistoru působí v prvním okamžiku jako zkrat a při
zavírání tranzistoru se jeho napětí přičítá k řídícímu signálu.
Generátory obdélníkových průběhů.
Generátory obdélníkových průběhů se mohou nacházet
ve dvou stavech:
- kvazistacionární stav - obvod v něm setrvává
jen určitou dobu, danou vnitřními časovými konstantami a po jejím uplynutí přechází
do druhého stavu bez vnějších zásahů
- stacionární (stabilní) stav - obvod v něm
múže setrvat libovolně dlouhou dobu a přechází do druhého stavu pouze po příchodu
vnějšího signálu.
Generátory obdélníkových průběhů dělíme na:
- astabilní klopné obvody - mají pouze dva kvazistacionární
stavy
- bistabilní klopné obvody - mají pouze dva stacionární
stavy
- monostabilní klopné obvody - mají jeden kvazistacionární
a jeden stacionární stav
Dále sem lze zařadit Schmittův klopný obvod, který
patří mezi bistabilní klopné obvody řízené vstupním napětím, a rázový generátor,
patřící mezi astabilní klopné obvody.
Astabilní klopný obvod.
Příklad zapojení astabilního klopného obvodu je
na obr.
Popíšeme nejprve funkci obvodu bez korekčních diod D1 a D2
a rezistorů R1 a R2.
Ani při stejných typech tranzistorů a součástek
nebude v obvodu úplná symetrie. Předpokládejme, že při připojení napájecího
napětí na obvod prochází tranzistorem T1 větší proud než tranzistorem
T2. Na rezistoru RC1 vznikne větší úbytek napětí, než
na rezistoru RC2. Kolektorové napětí uC1 poklesne, pokles
se přenese přes kondenzátor C2 na bázi tranzistoru T2.
Tranzistor T2 se víc přivře, jeho kolektorový proud se zmenší, na
jeho kolektoru napětí uC2 vzroste, tento vzrůst se přenese přes kondenzátor
C1 na bázi tranzistoru T1, který se ještě více otevře,
napětí uC1 dále poklesne a celý proces se lavinovitě opakuje
rychlostí, danou pouze tranzitní frekvencí tranzistorů, až je tranzistor T1
úplně otevřen a tranzistor T2 úplně zavřen. Nastává první kvazistacionární
stav. Před otevřením tranzistoru T1, byl tranzistor T1
zavřen a kondenzátor C2 byl nabit na plné napětí UCC,
na které se nabil s časovou konstantou tn1 = RC1.C2
přes kolektorový odpor RC1, vstupní obvod B - E tranzistoru T2
a napájecí zdroj. V okamžiku otevření tranzistoru T1 se skokem
uzemní kladně nabitý polep kondenzátoru C2 přes tranzistor T1
na zem. Protože se ovšem napětí na kondenzátoru nemůže změnit skokem, skočí
potenciál záporného polepu kondenzátoru, spojeného s bází tranzistoru T2
na hodnotu -UCC, která okamžitě uzavře tranzistor T2,
který před skokem napětí byl otevřen. Kondenzátor C2 se začne vybíjet
s časovou konstantou tv2 = C2.RB2
přes otevřený tranzistor T1, napájecí zdroj a bázový odpor RB2.
Časové průběhy napětí na kolektorech a bázích tranzistorů
jsou uvedeny na obr.
Předpokládejme, že k otevření tranzistoru
T1 došlo v době 1. Tranzistor T2 se skokem zavřel
napětím -UCC, přivedeným na jeho bázi. Při vybíjení kondenzátoru
C2 klesá napětí na bázi T2 exponenciálně k nule a
napětí směřuje k hodnotě +UCC. Jakmile napětí na bázi T2
dojde k nule a překročí prahové napětí přechodu báze-emitor (bod 2), začne
se tranzistor T2 otevírat. Kolektorovým obvodem T2 proteče
proud, tranzistor se pootevře, napětí na jeho kolektoru poklesne, pokles se
přenese přes kondenzátor C1 na bázi T1, který se přivře
a dojde k následnému lavinovitému překlopení obvodu do stavu, kdy se T1
úplně zavře a T2 úplně otevře. Nastane druhý kvazistacionární stav.
Nabitý kondenzátor C1 způsobí záporným napětím na bázi T1
jeho úplné uzavření (bod 3). Nyní se začne C1 vybíjet přes otevřený
tranzistor T2, napájecí zdroj a odpor RB1. Jakmile klesne
napětí na bázi T1 k nule (bod 4), začne se T1 otvírat
a obvod přejde opět do prvního stavu. Děj se neustále opakuje.
Současně s vybíjením kondenzátoru C1
(v době t1 - t2) se nabíjí C2 ze zdroje UCC
přes RC1 a otevřený přechod B - E tranzistoru T2s časovou
konstantou tn1 = RC1.C2. Nabíjení
kondenzátoru způsobí zkreslení nástupního čela impulzu, protože nabíjecí proud
způsobí úbytek napětí na rezistoru RC1. Proto se používá korekční
obvod D1,R1 a D2,R2. Při skokovém
zavření tranzistoru T1 se kladným napětím uzavře dioda D1
a nabití kondenzátoru probíhá přes odpor R1, jehož hodnota se volí
stejná jako RC1. Napětí na kolektoru T1 má obdélníkový
průběh.
Průběh napětí na bázi tranzistoru lze zjednodušeně
vyjádřit rovnicí
protoře kdyby se T2 neotevřel, nabíjel
by se kondenzátor C2 z napětí -UCC na hodnotu +UCC.
Přibližně v časovém úseku t » T2 dosáhne napětí
uB2 nulové hodnoty, takže
odkud lze vypočítat dobu, po kterou byl tranzistor
T2 uzavřen
T2 » tv2.ln2
» 0,7.tv2
Stejně lze určit i dobu zavření tranzistoru T1
T1 » tv1.ln2
» 0,7.tv1
Opakovací kmitočet obdélníkových impulzů je tedy
dán vztahem
Kmitočet f může být od 0,01Hz (dáno kapacitou kondenzátorů
až do mezního kmitočtu tranzistoru. Aby tranzistor pracoval vždy v oblasti
nasycení, musí být splněn vzztah
RB1 £ bsat1.RC1
a RB2 £ bsat2.RC2
Příklad.
Navrhnout astabilní klopný obvod pro napájecí napětí
UCC = 6V, kmitočet f = 1kHz a zatěžovací odpor RC = 600W,
střída 1:1 Předpokládáme použití tranzistorů KSY 71, pro který odečteme z charakteristik
UCEsat = 0,95V, Icsat = 8,4mA, Ibsat = 125mA
a UBEsat = 1,24V.
Vzhledem ke střídě 1:1 stačí počítat pouze polovinu
obvodu.
Vypočteme
Bázový odpor
volíme 39kW.
Ze vztahu pro frekvenci
vypočteme
volíme C = 18nF.
Synchronizace astabilního klopného obvodu.
Astabilní klopné obvody nemívají velkou stabilitu kmitočtu. Stabilitu je možno
zlepšit přiváděním synchronizačního signálu usyn, který má konstantní
kmitočet.
Synchronizační signál musí mít kmitočet o málo
vyšší, než je vlastní kmitočet multivibrátoru (viz obr.)
Kladné synchronizační impulzy jsou přiváděny na
bázi tranzistoru. V zobrazovaném případě se 1. impulz neuplatní, protože
nepřevýší prahové napětí přechodu B - E. Ani 2. a 3. impulz se neuplatní, protože
přijdou v době, kdy už je tranzistor stejně otevřen. Teprve 4. a všechny
následující impulzy změní stav tranzistoru. Má-li synchronizace působit spolehlivě,
musí mít synchronizační impulzy dostatečně strmé čelo a velkou amplitudu, aby
se překročilo prahové napětí přechodu B-E. Mají-li synchronizační impulzy mnohem
vyšší kmitočet, než je vlastní kmitočet multivibrátoru, způsobí synchronizaci
např. až každý 3. impulz a multivibrátor pracuje jako dělič kmitočtu.
Bistabilní klopný obvod.
Bistabilní klopný obvod má dva stabilní stavy.
Jeden tranzistor je vždy otevřen (je v nasyceném stavu) a druhý je zavřen.
Přechod z jednoho do druhého stavu se děje pouze po příchodu vnějšího spouštěcího
impulzu a proto se těmto obvodům taky říká spoušťové obvody. Příklad zapojení
je na obr.
V klopném obvodu je zavedena silná kladná
zpětná vazba z kolektoru jednoho stupně na bázi druhého stupně pomocí děliče
R11,R21 resp. R12,R22. Při nestejných
vlastnostech obou tranzistorů prochází v určitém čase po zapnutí např.
tranzistorem T1 větší proud než tranzistorem T2. Na kolektorovém
odporu RC1 vznikne větší úbytek napětí a napětí na kolektoru T1
je nižší, než napětí na kolektoru T2. Pokles napětí na kolektoru
T1 se přenese přes dělič R12,R22
na bázi tranzistoru T2, T2 se více přivře, na kolektoru
T2 vzroste napětí, tento vzrůst se přenese děličem R11,R21
na bázi T1, který se ještě více otevírá a tento proces probíhá lavinovitě
až nastane první stabilní stav, kdy je je tranzistor T1 úplně otevřen
a T2 úplně zavřen. Na kolektoru T1 zůstane pouze saturační
napětí UCEsat, na kolektoru T2 je plné napájecí napětí
UCC, snížené pouze o úbytek napětí na odporu RC2, způsobený
průtokem proudu děličem R11,R21 a proudu báze, otevřeného
tranzistoru T1.
Záporný spouštěcí impulz, přivedený v okamžiku
t1 na bázi otevřeného tranzistoru T1 začne tranzistor
T1 zavírat. Proběhne regenerativní pochod lavinovým způsobem, až
nastane druhý stabilní stav. Tranzistor T1 je úplně uzavřen a T2
je úplně otevřen. Záporný spouštěcí impulz, přivedený v čase t2
na bázi otevřeného tranzistoru T2 překlopí obvod opět do prvního
stabilního stavu.
Velikost odporů v děličích a pomocné napětí
Up se volí tak, aby tranzistory bylo možné spolehlivě zavřít (aby
se u tranzistorů NPN dosáhlo napětí uB = uBE <
0). Zdroj Up lze nahradit automatickým předpětím průchodem emitorového
proudu přes společný emitorový odpor RE, zablokovaným kondenzátorem
CE. Aby odpor RE neovlivnil regenerativní přechod z jednoho
stavu do druhého, volí se velikost kondenzátoru
kde f je maximální kmitočet klopení klopného obvodu.
Zapojení je uvedeno na obr.
Pro urychlení přechodových jevů při překlápění
jsou ve zpětnovazebních děličích používány urychlovací kondenzátory C,
jejichž optimální kapacita se volí
S křemíkovými tranzistory lze navrhnout bistabilní
klopný obvod i bez předpětí. Napětí na kolektorech křemíkových tranzistorů bývá
obvykle nižší, než prahové napětí přechodu B-E zavřeného tranzistoru (pokud
tranzistorem neprochází kolektorový proud IC blízký ICM).
Protože zbytkové proudy tranzistorů při rezistorech do 100kW nevytvoří
podstatný úbytek, múže obvod pracovat spolehlivě, vynecháme-li dolní odpory
děličů R2 a splníme-li podmínku R1 = RB £
bsat.RC.
Spouštění bistabilního klopného obvodu.
Bistabilní klopný obvod lze překlápět buď přivedením
záporného spouštěcího impulzu na bázi otevřeného tranzistoru (nejčastější způsob)
nebo přivedením kladného impulzu na bázi zavřeného tranzistoru. Pokud se používá
spouštění obvodu do kolektoru, potom se přivádí záporné impulzy na kolektor
zavřeného tranzistoru NPN.
Rozeznáváme spouštění:
- nesouměrné - spouštěcí impulzy se přivádí odděleně
střídavě na vstupy klopného obvodu
- souměrné - spouštěcí impulzy se přivádí přes
společný vstup na obě báze tranzistorů, obvykle přes diodová hradla. Toto spouštění
se používá, pracují-li bistabilní klopné obvody jako děliče frekvence. Časové
průběhy v děliči kmitočtu jsou uvedeny na obr.
Obdélníkové impulzy uvst jejichž kmitočet
má být dělen se derivují obvodem RVCv (viz schema bistabilního
klopného obvodu) a záporné derivační špičky střídavě překlápí obvod. Připojení
derivačních odporů ke kolektorům tranzistorů zajistí, že je otevřeno vždy pouze
to hradlo, které přivádí derivační špičky na bázi otevřeného tranzistoru. Odpor
RV musí být podstatně větší, než odpor RC, aby nezatěžoval
kolektorový obvod. Kapacita kondenzátoru CV se volí
, kde tmin je nejkratší interval mezi spouštěcími impulzy. Je-li
fmax maximální kmitočet vstupního signálu, je
Příklad.
Navrhněte souměrný bistabilní klopný obvod s jedním
napájecím napětím, pracující jako dělič kmitočtu fmax = 50kHz. Použijte
tranzistory KSY 71, fT = 600MHz. Schema zapojení je na obr.
Z charakteristik dle obr. určíme:
UCEsat = 0,95V, Icsat = 8,4mA,
Ibsat = 125mA, UBEsat = 1,24V pro nasycení
v bodě 1². Zvolíme úbytek na emitorovém odporu URE
= 3V.
Emitorový odpor je
Volíme odpor 390W.
Proud děličem volíme 8x větší, než proud, který
budeme odebírat
Id = 8.IBsat = 8.0,125 =
1mA.
Spodní odpor děliče je
volíme R2 = 4k3 z řady E 24.
Kolektorový odpor je
volíme RC = 510W.
Podle 2. Kirchhofova zákona platí rovnice
odtud
volím R1 = 3k9
Podle schematu na obr. kontrolujeme uzavření tranzistoru
T2. Platí
U = UCEsat + URE = 0,95 +
3 = 3,95V
uBE2 = U2 -URE
= 2,07 - 3 = -0,92V. Tranzistor je spolehlivě zavřen, protože jeho báze je o
0,92V zápornější, než emitor. Pro druhou polovinu obvodu platí totéž, protože
obvod je symetrický.
Volbou URE = 3V jsme realizovali v emitoru
zdroj konstantního napětí (viz v charakteristikách napětí na ose UCC
- URE). Tento zdroj realizujeme paralelní kombinací odporu RE
a kondenzátoru CE, jehož hodnota musí být taková, aby cesta přes
kondenzátor byla aspoň 10x vodivější, než přes odpor RE při kmitočtu
fmax.
Proto
volíme CE = 0,1mF/6V.
Urychlovací kondenzátor má kapacitu
tento kondenzátor vynecháme, protože parazitní
kapacity budou určitě větší (bývají jednotek až desítek pF).
Ve spouštěcím obvodu použijeme diody KA 206. Odpor
RV volíme mnohem větší, než RC. Tudíž Rv =
15kW.
Určíme
kondenzátor derivačního obvodu musí být
volíme CV = 180pF.
Monostabilní klopný obvod.
Má jeden stabilní stav, ve kterém může setrvávat
libovolně dlouho a jeden kvazistacionární stav, ve kterém setrvává jenom přechodně.
Sestává z jedné poloviny bistabilního klopného obvodu a jedné poloviny
astabilního klopného obvodu. Přechodná doba se nazývá dobou kyvu. Ze
stabilního stavu do kvazistabilního se překlopí pouze vnějším impulzem. Schema
zapojení je na obr.
V obvodu jsou naznačeny možnosti jeho překlápění.
Záporným impulzem usp přivedeným v okamžiku t1 na
bázi otevřeného tranzistoru T2 (nebo kladného impulzu na bázi zavřeného
tranzistoru T1) se tranzistor T2 zavírá, napětí na jeho
kolektoru roste a tento vzrůst napětí se přes dělič R1,R2
přenese na bázi tranzistoru T1. Tranzistor T1 se otvírá,
napětí na jeho kolektoru klesá a tento pokles se přes kondenzátor C2
přenáší na bázi T2. To probíhá lavinovitým způsobem tak dlouho, až
se T1 úplně otevře a T2 úplně zavře. Nastal kvazistacionární
stav. Podobně, jako tomu bylo u astabilního klopného obvodu, se začne kondenzátor
C2 nyní vybíjet přes otevřený T1, napájecí zdroj a odpor
RB2 s časovou konstantou t » RB2.C2.
Jakmile jeho napětí dosáhne prahové napětí přechodu B-E tranzistoru T2
(bod t2, viz obr.) začne se T2 otvírat, jeho kolektorové
napětí poklesne, pokles se děličem R1,R2 přenese na bázi
T1, ten se přivře a děj proběhne opět lavinovitě, až nastane stabilní
stav. Tranzistor T1 je zavřen a T2 otevřen. Tento stav
trvá až do příchodu dalšího synchronizačního impulzu.
Doba kmitu monostabilního klopného obvodu T2
» 0,7tv. Odpor RB2 opět volíme
RB2 £ bsat.RC2, návrh
děliče R1,R2 s urychlovacími kondenzátory C1
je stejný, jako u bistabilního klopného obvodu. Rovněž lze realizovat monostabilní
klopný obvod s křemíkovými tranzistory bez předpětí, jako to bylo u bistabilního
klopného obvodu uvedeno.
Monostabilní obvod se používá k vytváření
obdélníkových impulzů z impulzů nepravidelného tvaru. Může se použít i
ke zpožďování impulzů tak, že vstupní impulz překlopí obvod do kvazistabilního
stavu, ze sestupné hrany se odvodí zpožděný impulz na kolektoru T2.
Rovněž se používá k zlepšení tvaru zkreslených impulzů.
Schmittův klopný obvod.
Patří mezi bistabilní klopné, emitorově vázané
obvody, řízené velikostí vstupního napětí. Schema zapojení je na obr.
Není-li na vstupu žádný signál, t.j. u1
= 0, je tranzistor T1 zavřen napětím na emitorovém obvodu UE,
na jeho kolektoru je plné napájecí napětí, které se přes dělič R12,R22
přivádí na bázi tranzistoru T2, který je tím otevřen a jeho kolektorový
proud vytváří na společném emitorovém odporu již zmíněné napětí UE.
Obvod je ve stabilním stavu. Přivedeme-li na vstup u1 napětí, které
překročí rozhodovací úroveň uR¢ = UE1
+ Uprah, začne se tranzistor T1 otvírat, jeho kolektorové
napětí poklesne, pokles se přenese bázi T2, ten se přivře, tím klesne
jeho kolektorový proud a i napětí UE1, což způsobí další otvírání
tranzistoru T1 a obvod se lavinovitě překlopí tak, že T1
je úplně otevřen a T2 zavřen. Tento stav je rovněž stabilní a trvá
tak dlouho, pokud vstupní napětí neklesne pod rozhodovací úroveň uR².
Schmittův klopný obvod pracuje velmi spolehlivě,
protože vstupní signál u1 je veden pouze na bázi tranzistoru T1
a ne na bázi T2. Neprojevuje se zde žádný zpětný účinek. Volbou
odporů R12,R22, RC2 a RE lze navrhnout
obvod tak, že pracovní bod otevřeného tranzistoru T2 je buď v oblasti
nasycení, nebo ještě před touto oblastí. Je-li pracovní bod tranzistoru T2
před oblastí nasycení, lze obvod navrhnout přesněji, obvod je rychlejší
a citlivější. Je-li pracovní bod T2 v oblasti nasycení, uplatní
se při činnosti méně parametry tranzistoru. Časové průběhy vstupního a výstupního
napětí jsou na obr.
Z obr. je vidět, že rozhodovací úroveň u1¢
> u1², t.zn. že při vzrůstu napětí
u1 klopí obvod při větším vstupním napětí, než při poklesu vstupního
napětí. Rozdílu těchto dvou rozhodovacích úrovní se říká napěťová hysteréze
a úmyslně se v každém obvodu zavádí. Je to proto, že na vstupním signálu
je vždy superponován určitý šum a v případě, že u1¢
= u1², docházelo by na rozhodovací úrovni k rychlému
přepínání obvodu z jednoho stavu do druhého do té doby, pokud by maximální
úroveň šumu byla větší, než pásmo citlivosti obvodu na této úrovni. Napěťová
hysteréze těmto kmitům zabrání. Hysteréze není časové zpoždění, ale rozdíl napětí
u1¢ - u1².
Fyzikálně lze vysvětlit podstatu hysteréze tím,
že při posunu pracovních bodů tranzistorů při překlápění se mění celkové zesílení
obou tranzistorů ve smyčce kladné zpětné vazby. Pokud je některý tranzistor
uzavřen, nebo nasycen, smyčka je přerušena a nepřenáší signál. Přenos je menší
než jedna. Způsobí-li vstupní signál posun pracovních bodů tranzistorů do aktivní
oblasti, oba tranzistory zesilují, přenos je větší než jedna a dochází k rychlému
překlopení. Čím je zesílení ve smyčce zpětné vazby větší než jedna, tím je hysteréze
větší. Klesne-li zesílení pod jedničku, hysteréze zmizí a Schmittův obvod se
změní na zesilovač. Proto se musí volit pracovní body tak, aby aspoň malá hysteréze
vznikla.
Příklad.
Navrhnout Schmittův klopný obvod, je-li napájecí
napětí UCC = 9V, výstupní napětí U2 = 4V. Vnitřní odpor
generátoru považujte za nulový.
Schema zapojení je na obr.
Použijeme spínací křemíkové tranzistory KSY 71,
úbytek na emitorovém odporu volíme uE = uE1 = 3V. V charakteristikách
na obr.
zvolíme zatěžovací přímku tak, že pro tranzistor
T2 otevřený až do nasycení volíme pracovní bod 1².
Zde UCEsat = 0,95V, Icsat = 8,4mA, Ibsat =
125mA, UBEsat = 1,24V.
Pro výstupní napětí U2 = 4V je na kolektorovém
odporu napětí URc=5V. Kolektorový odpor je tedy
volíme RC2
= 620W
Emitorový odpor
volíme RE
= 360W
Proud děličem volíme Id=1mA. V prvním
stabilním stavu je uB2= uB2sat. Rezistor
volíme R22
= 3k3
Podle 2. Kirchhofova zákona lze psát:
UCC = RC1(Id
+ IB2sat) + R12(Id + IB2sat) + UBEsat
+ uE1
Zde zatím máme dvě neznámé, odpor RC1
a R12. Pro první přiblížení předpokládejme, že RC1 = 0.
Potom
volíme 4k3
Ve druhém stabilním stavu je T1 otevřen
a T2 zavřen. K zajištění hysteréze volme kolektorový proud IC1sat
= 0,8.IC2sat = 0,8.8,4=6,72mA. Pro tento proud zjistíme z charakteristik
tranzistoru
UCE1sat = 0,9V, IB1sat =
0,1mA, UBEsat = 1,12V,
Úbytek na emitorovém odporu
uE = uE2 = RE(IC1sat
+ IB1sat) = 360(6,72 + 0,1).10-3 = 2,45V
Nyní lze určit kolektorový odpor z rovnice
UCC = RC1(IC1sat
+ Id) + UCE1sat + uE2
volíme RC1 = 750W
Nyní se můžeme vrátit zpět k výpočtu R12
a výpočet zopakovat se známým odporem RC1.
Pomocí schematu na obrázku charakteristik kontrolujeme
zavření T2 ve druhém stabilním stavu.
U = UCE1sat + uE2 = 0,9
+ 2,45 = 3,35V
uBE2 = U2 - uE2
= 1,454 - 2,45 = -0,995V. Tranzistor T2 bude tímto napětím spolehlivě
uzavřen, protože báze bude zápornější než emitor. Urychlovací kondenzátor C
můžeme opět vynechat. Emitorový kondenzátor CE musíme vynechat,
aby nebránil zpětné vazbě, která je pro klopení nezbytná.
Předpokládáme-li Rg = 0, nemusíme uvažovat
zmenšení u1 na kombinaci Rg,R1,R2 a
vstupním odporu T1. Napětí první rozhodovací úrovně uR¢
je dáno součtem emitorového napětí uE1 a prahového napětí
přechodu B-E
(z charakteristik je cca 0,5V), tedy uR¢
= (3 + 0,5)V = 3,5V. V prvním stabilním stavu musí být děličem R1,R2
zajištěno zavření tranzistoru T1. Zvolíme-li proud děličem opět
1mA musí platit, aby bylo uB1 < uBE1
R2.Id <
uE1 odkud
Protože platí UCC = (R1
+ R2)Id, je
Rázový generátor.
Rázový generátor je obvod, používaný pro generování
velmi krátkých, jehlových impulzů. Příklad zapojení je na obr.
V obvodu je zavedena velmi silná kladná zpětná
vazba z kolektoru tranzistoru přes impulzní transformátor do báze. Převod
transformátoru bývá 1:1 až 5:1.
Pro vysvětlení funkce předpokládejme, že kondenzátor
je nabit na maximální napětí UC1 s vyznačenou polaritou. Napětí
kondenzátoru je přiváděno přes bázové vinutí impulzního transformátoru na bázi
tranzistoru, který je tímto zavřen (bod 1 průběhu napětí na obr.).
Kondenzátor se vybíjí přes odpor RB a
zdroj UBB s časovou konstantou tv »
RB.C1 ze záporné hodnoty na hodnotu UBB. V bodě
2, t.j. v časový okamžik t2 dosáhne napětí na bázi hodnotu prahového
napětí přechodu E-B a tranzistor se začne otevírat. Tím začne narůstat jeho
kolektorový proud z nulové hodnoty na hodnotu nasyceného kolektorového
proudu. Tato časová změna proudu začne indukovat v kolektorovém a tudíž
i v bázovém vinutí napětí, které je připojeno tak, že se otevře přechod
B-E a v obvodu E-B tranzistoru, C1 a bázové vinutí proteče proud
iB, který obnoví náboj na kondenzátoru C1 a nabije ho
opět na plnou hodnotu napětí UC1. Jakmile dosáhne kolektorový proud
své nasycené hodnoty, přestane se měnit, tím přestane indukovat ve vinutí napětí
a kondenzátor C1 záporným napětím, přiváděným na bázi tranzistoru,
tranzistor opět uzavře. Nastane opětné vybíjení kondenzátoru přes odpor RB
a děj se opakuje.
Jakmile zanikne kolektorový proud, vzniknou na
vinutí transformátoru vlastní kmity, dané rozptylovou indukčností a parazitními
kapacitami transformátoru. Protože tranzistor je v této době již uzavřen,
jsou kmity jen velmi málo tlumeny a zákmitové napětí by mohlo zničit tranzistor,
resp. by mohly způsobit i nežádoucí otevření tranzistoru a vytvářet zkreslené
sinusové kmity a ne oddělené, krátké impulsy. Proto bývá k primárnímu
vinutí transformátoru připojen tlumící iodpor R v serii s diodou D.
Šířka impulzů T1 závisí na parametrech transformátoru a tranzistoru
a může být řádu nanosekund až mikrosekund. Jako u astabilního klopného obvodu
je napětí na bázi dáno vztahem
a vybíjecí doba T2, po kterou je tranzistor
uzavřen je dána
Opakovací kmitočet obdélníkových impulzů
se dá řídit změnou vybíjecí časové konstanty tv »
RBC1. Rezistor v kolektorovém obvodu omezuje kolektorový
proud, zmenšuje tepelné namáhání tranzistoru a zvyšuje stabilitu kmitů. Volí
se
. Připojí-li se RB přímo k napájecímu napětí UCC,
určí se jeho hodnota z podmínky
.
Rázový generátor lze synchronizovat kladnými impulzy
usyn, přiváděnými do báze. Pro odběr impulzů se často používá třetí
vinutí navinuté na transformátoru. Potom lze volit jak velikost amplitudy impulzů,
tak i jejich polaritu a rovněž mohou být impulzy i galvanicky oddělené.
Generátory pilových průběhů.
Napětí pilových nebo trojúhelníkových průběhů se
používají v rozkladových generátorech obrazovek, v obvodech pro automatický
záznam voltampérových charakteristik, v obvodech fázového řízení a při
dalších aplikacích. Pro vychylování paprsku v osciloskopech s elektrostatickým
vychylováním elektronového paprsku se používají generátory pilového napětí (nazývají
se generátory časové základny), v zařízeních s elektromagnetickým
vychylováním elektronového paprsku se používají generátory pilového proudu (nazývané
rozkladové generátory).
Základní pojmy, princip funkce generátorů pilového
napětí.
V době přímého běhu T1 se
má napětí zvětšovat lineárně s časem až na maximální hodnotu a v době
zpětného běhu T2 má klesnout na nulu, nebo na počáteční hodnotu.U pilových průběhů
se požadavky na průběh zpětného
běhu nekladou, u trojúhelníkových průběhů musí
být i zpětný běh T3 lineární funkcí času. Doba periody T = T1
+ T2, resp. T = T1 + T3. Opakovací kmitočet
je f = 1/T.
Genarátory pilových napětí.
Nabíjíme-li kondenzátor přes odpor, platí
pro náboj kondenzátoru
Q = I.t = C.U, odkud můžeme psát
. Vidíme, že je-li I/C = konst., je napětí na kondenzátoru lineární funkcí času,
jinými slovy, lineárně rostoucí napětí dostaneme, nabíjíme-li kondenzátor konstantním
proudem.
Ze základů elektrotechniky je známo, že připojíme-li
obvod RC na zdroj konstantního napětí U, roste napětí na kondenzátoru exponencíálně,
podle zákona
, kde t = RC je časová konstanta obvodu. Nelinearitu vytvářeného
pilového napětí lze matematicky vyjádřit vztahem pro činitel nelinearity
pro T1/t « 1
Vidíme, že b je tím menší, čím je
větší časová konstanta obvodu RC. To lze docílit použitím dostatečně velkého
ohmického odporu. Zvětšování kapacity kondenzátoru není vhodné, vzhledem k špatné
kvalitě (velkému ztrátovému úhlu) kondenzátorů větších kapacit. Ovšem použití
velkých pasivních odporů vyžaduje zvyšování napájecích napětí. Proto se v mnoha
případech používá místo pasivního rezistoru dynamický odpor tranzistoru. Charakteristiky
tranzistoru jsou uvedeny na obr.
Pracujeme-li na charakteristice konstantního proudu
do báze, je dynamický odpor tranzistoru dán hodnotou 1/h22e. Je-li
např. dynamický odpor tranzistoru 1/h22e = 100kW a pracuje-li
tranzistor s konstantním kolektorovým proudem IC = 1mA, je fiktivní
napětí, ke kterému se blíží exponenciála Ufik = IC.1/h22e
= 100.103 . 1.10-3 = 100V. Samozřejmě, i když exponenciála
směřuje k napětí 100V, dojde k jejímu omezení po dosažení napájecího
napětí tranzistoru u2 » UCC.
Principielní schema zapojení je na obr.
Průběh výstupního napětí je uveden na obr.
Když se v čase tB otevře tranzistor
T1 kladným obdélníkovým impulzem na bázi, vybije se kondenzátor C přes malý
odpor otevřeného tranzistoru. Časová konstanta vybíjecího obvodu je malá. Po
zavření tranzistoru T1 v čase ta¢,
začne se kondenzátor nabíjet přes tranzistor T2 proudem, nastaveným
odporem RB v bázi T2. Pracovní bod tranzistoru se
pohybuje z bodu B do bodu A a kolektorový proud tranzistoru se téměř nemění.
Použití dvou komplementárních tranzistorů umožní
realizovat jednoduchý generátor trojúhelníkových průběhů. Schema zapojení je
na obr.
Při nulovém napětí u1 je tranzistor
T1 zavřen a T2 otevřen. Přes T2 se nabíjí kondenzátor
C proudem IC2, nastaveným odporem R2 v bázi T2.
Při vstupním napětí u1 = UCC je T2 zavřen,
T1 otevřen a kondenzátor C se vybíjí proudem, nastaveným odporem
R1 v bázi T1. Kmitočet a amplitudu výstupního trojúhelníkového
napětí lze regulovat nabíjecí a vybíjecí časovou konstantou obvodu a opakovací
frekvencí a šířkou řídících impulzů u1.
Linearizace pilových průběhů.
Linearitu pilových průběhů ovlivňuje jednak okolnost,
že nenabíjíme kondenzátor konstantním proudem a také zátěž, připojovaná na svorky
generátoru pilových napětí. Čím je tato zátěž menší a čím menší část nabíjecí
exponenciály využíváme, tím je linearity průběhu lepší.
Problém linearizace výstupních průběhů lze řešit
dvěma způsoby:
a) Linearizace pomocí kladné zpětné vazby, t.zv.
bootstrap
Schema zappojení je na obr.
Kondenzátor C je nabíjen v časovém intervalu
tA, tB přes diodu D odpor R ze zdroje UCC.
Tranzistor T1 je zavřen řídícím napětím u1 na bázi. Na
kondenzátoru C vzrůstá výstupní napětí u2, které je současně přiváděno
na vstup emitorového sledovače T3 s velkým vstupním odporem.
Výstupní napětí sledovače Au2 je přiváděno přes velký kondenzátor
Cv do bodu 2 mezi diodu D a odpor R. Napěťové zesílení sledovače
A » 1. Jak se zvyšuje napětí na kondenzátoru u2, tak
se zvyšuje napětí na výstupu sledovače Au2 a také napětí v bodě
2, takže napětí na rezistoru R zůstává konstantní. To znamená, že přes R teče
konstantní proud, který nabíjí kondenzátor C. Po otevření tranzistoru T1
v čase tB se kondenzátor rychle vybije přes malý odpor otevřeného
tranzistoru a po uzavření T1 v čase tA¢
se proces opakuje.
Vazební kondenzátor Cv musí mít velkou
kapacitu (např. 100mF). Je nabit na naznačenou polaritu na napětí
UCC a ve zpětnovazebním obvodu působí jako zdroj konstantního napětí
s velmi malým vnitřním odporem. V době přímého běhu pilového napětí
na něm napětí poněkud poklesne a proto se musí před započetím dalšího přímého
běhu počkat, až se jeho náboj doplní přes diodu D a emitorový odpor RE.
Počítá se s mezerou mezi jednotlivými pilovými kmity asi 3RECv.
Použije-li se místo kondenzátoru Cv Zenerova dioda ZD (spolu s odporem
R2), potřeba mezery mezi pilovými kmity odpadá. Ovšem využití napájecího
napětí je podstatně nižší, než v obvodu s kondenzátorem.
Linearizace pilových průběhů pomocí záporné
zpětné vazby.
Druhou možností linearizace průběhu je zapojení
pomocí t.zv. Millerova integrátoru. Princip zapojení je na obr.
Kondenzátor C je zapojen v obvodu záporné
zpětné vazby invertujícího zesilovače s velkým zesílením. Podle obr. se
v důsledku Millerova jevu uplatní kapacita C jako fiktivní kapacita Cvst
mezi vstupními svorkami zesilovače.
Napětí na kondenzátoru je uC = u
- u2 = uA - u = u(1-A).
Nabíjecí proud kondenzátoru je
vstupní impedance zesilovače
Jmenovatel (1-A) je reálné a kladné číslo. Zvst
má kapacitní charakter. Má-li být Zvst menší (1-A) - krát, než XC,
musí být
Cvst = (1-A)C, přičemž výraz (1-A) může
být 104 - 106. Tuto kapacitu je možno nabíjet ze zdroje
UCC přes odpor R, přičemž napětí na kapacitě je (1-A)-krát zesilováno,
takže využíváme jen malý úsek nabíjecí exponenciály a výstupní napětí je velmi
lineární.
Schema zapojení Millerova integrátoru je na obr.
Třístupňový zesilovač má na vstupu unipolární
tranzistor, což umožní použít velký odpor R a jakostní kondenzátor C s malou
kapacitou. Rezistorem Rt v emitoru T2 se nastavuje
takové napětí, že na kolektoru T3 je přibližně nulové napětí proti
zemi. Tím je nulové napětí i na výstupu emitorového sledovače T4.
Když se v čase tA zavře vstupním signálem tranzistor T1,
zavře se i dioda D a kondenzátor C se začne nabíjet přes rezistor R ze zdroje
UCC. Inverze signálu a velkého zesílení signálu je dosaženo ve stupni
s tranzistorem T3. Nabíjení může probíhat až do uzavření tranzistoru
T3. K tomu stačí jen několik desetin voltu na bázi T2.
Tím bude změna napětí na R nepatrná a nabíjecí proud bude konstantní.
Zpětný běh začne v okamžiku tB,
když se T1 a D otevřou. Kondenzátor se přes ně vybije a na řídící
elektrodě T2 se obnoví původní napětí. Zapojením lze realizovat dlouhé pilové
impulzy, až několik minut.
Ideálním zesilovačem pro Millerův integrátor jsou
operační zesilovače, které mají zesílení 50 000 až 1 000 000 a s nimi se
dosahují vynikající parametry integrátoru.
Generátory pilového proudu.
Pro obrazovky s elektromagnetickým vychylováním
požadujeme, aby proud ve vychylovacích cívkách měl lineární průběh. Předpoklájme,
že na čistou indukčnost (bez ohmického odporu) připojíme elektrické napětí E
ze zdroje konstantního napětí. Bude platit zákon
, odtud
a
vidíme, že je-li hodnota E/L konstantní, bude proud
v indukčnosti lineárně narůstat v čase.
Požadujeme, aby proud ve vychylovacích cívkách
měl průběh, zobrazený na obr.
Mezi body A-B proud lineárně narůstá a mluvíme
o přímém běhu T1. V intervalu B-A klesá proud z maximální
hodnoty tm na minimální hodnotu -tm a mluvíme o zpětném
běhu T2. Zatímco pro přímý běh požadujeme přísně lineární časovou
závislost, pro průběh zpětného běhu neklademe žádné zvláštní požadavky na průběh,
pouze jsou kladeny požadavky na dobu T2.
Linearitu přímého běhu vyjadřujeme pomocí činitele
nelinearity
Graficky je nelinearita znázorněna na obr.
V rozkladových generátorech používáme pilové
průběhy v cívkách horizontálního rozkladu a vertikálního rozkladu. Činitel
nelinearity požadujeme pro horizontální cívky 10 ¸ 15%,
pro vertikální rozklady
5¸8%.
Předpokládejme obvod uvedený na obr.
Cívka má indukčnost L, ohmický odpor předpokládáme
nulový, K cívce je vždy připojena parazitní kapacita C0. V době
přímého běhu se parazitní kapacita nemůže uplatnit, obvod je zatlumen nulovým
odporem R. Proud v indukčnosti lineárně narůstá podle zákona
a na cívce je napětí
Přímý běh zkončí rozepnutím klíče K na konci
doby T1 a začne zpětný běh. Napájecí zdroj se okamžitě odpojí a přestane
tlumit obvod LC0, který se rozkmitá na frekvenci, dané Thomsonovým
vztahem
.
Průběh je znázorněn body A-B-C-D.
Proud v obvodu je i = im.cos
wt a napětí na obvodu je
Po proběhnutí poloviny kmitu vlastních oscilací
se opět klíč otevře a nulový odpor zdroje okamžitě zatlumí oscilace v obvodu.
Zmíněnou polovinu kmitu vlastních oscilací použijeme jako dobu zpětného běhu,
pokles amplitudy vlivem tlumení obvodu při zpětném běhu můžeme zanedbat.
Doba zpětného běhu je tudíž dána vztahem
Amplituda napětí na indukčnosti při zpětném běhu
je
, dosadíme-li za Lim
= u1T1/2 a w = p/T2.
Průběhy napětí a proudů jsou uvedeny na obr.
Příklad.
Předpokládejme, že L = 0,1H, T = T1+T2
= 64ms, T2 = 10%T1, im
= 0,2A
napětí pří přímém běhu
amplituda napětí při zpětném běhu
maximální hodnota parazitní kapacity
Vliv činného odporu.
Ve skutečnosti každý obvod generátoru pilového
proudu má vždy nenulový činný odpor, který je tvořen jednak ohmickým odporem
cívky, odporem spínacího klíče, který je tvořen buď tranzistorem (nebo elektronkou),
vnitřním odporem napájecího zdroje a odpory přívodů. Schema takového odporu
je na obr.
Při sepnutém klíči platí rovnice, předpokládáme-li,
že v čase t=0 je proud v obvodu i=0
Pro proud tedy platí vztah
V grafu je vidět vliv činného odporu a pro
činitel nelinearity platí
pro
« 1.
Zůstává otázka, je-li možno v obvodě, kde
se vždy vyskytuje činný odpor přesto získat lineární průběh proudu. Sledujme
možnost nahradit spínací klíč aktivním spínačem (tranzistorem nebo elektronkou).
Předpokládejme, že převodní charakteristika aktivního
spínače (t.j. závislost proudu ve výstupním obvodu na vstupním řídícím napětí)
je uvedena an obr.
Požadujme proud v obvodu i = at, kde a
= konst.
Platí tedy
Odtud
Závislost odporu na čase je na obr.
Z přechodové charakteristiky lze psát pro
výstupní proud
kde S je
strmost charakteristiky
i0
je výstupní proud pří uC=0
Stejnosměrný odpor aktivního prvku
Porovnáme-li oba získané vztahy pro odpor, dostaneme
S.uC + i0 =
at
a tedy řídící napětí aktivního prvku
Průběh řídícího napětí na vstupu aktivního spínače
(tranzistoru nebo elektronky) je znázorněn na obr.
Lze udělat závěr, že i v obvodech s indukčností
a činným odporem lze generovat lineárně rostoucí proud, zajistíme-li, že ohmický
odpor v obvodu je časově proměnný, a to tak, že s rostoucím časem
odpor hyperbolicky klesá.
Uvedené zapojení má ovšem nevýhodu, že na začátku
přímého běhu je hodnota ohmického odporu vysoká, obvod není tlumen a proto se
na začátku přímého běhu superponují na kmit pilového proudu sinusové oscilace,
Tyto trvají až do doby (1/3 - 1/2 přímého běhu), než klesne hodnota ohmického
odporu na hodnotu, při které přejdou oscilace z kmitavého na aperiodický
průběh, t.zn pod hodnotu
. Znázornění parazitních kmitů je na obr.
Uvedený nedostatek se odstraňuje použitím tlumící
diody.
Principielní schema je uvedené na obr.
Dioda je pomocí zdroje Ed polarizována
v závěrném směru. Při prvním záporném kmitu se dioda otevře a svým malým
odporem zatlumí oscilace. Napětí zdroje Ed se volí stejně veliké,
jako je napětí na indukčnosti u1 při přímém běhu je připojeno záporným
pólem na kolektor spínacího tranzistoru. Tlumící obvod je tvořen diodou D s odporem
v přímém směru Rd, indukčností L a zdrojem Ed. Předpokládáme-li
odpor diody pro jednoduchost lineární, platí následující vztahy pro objasnění
průběhu proudů:
Vyloučením z rovnic proudu ia i
id dostaneme následující diferenciální rovnici pro proud v indukčnosti
jejímž řešením je
Protože se napětí zdroje Ed volí vždy
u1 = aL, je první člen v rovnici roven nule. Proto
Průběhy proudů jsou zobrazeny na obr.
Počáteční a konečná hodnota proudu jsou v absolutní
hodnotě stejné a rozkmit pilového proudu je im = aT1.
Vypočítáme-li činitel nelinearity, dostaneme následující rovnici
Příklad.
Předpokládáme-li L = 01H, Rd = 200W,
T1 = 0,9T = 0,9.64.10-6 s, potom je
Pro posouzení efektivnosti obvodu se nehodí koeficient
účinnosti, který vyjadřuje poměr činného výkonu k celkovému výkonu, protože
vychylování elektronového paprsku magnetickým polem je pouze čistě reakční proces,
který žádný činný výkon nepotřebuje. (Pokud se objevuje v těchto obvodech
ztrátový výkon, vyjadřuje pouze nedokonalost návrhu samotného obvodu). Zde se
posuzuje efektivnost jako poměr maximálního proudu k jeho střední hodnotě.
Uvážíme-li průběh prouhu spínacím prvkem podle
obr.
a zanedbáme-li dobu zpětného běhu, je střední
proud
Efektivnost obvodu je
V ideálně ekonomicky pracujícím obvodu je
g = ¥.
Zapojení, které bylo principielně popsáno, se používá
pouze u malých obrazovek. Zde spínací tranzistor i tlumící dioda pracovaly po
celou dobu přímého běhu. Obvod má analogii s dvojčinným zesilovačem pracujícím
ve třídě A. Moderní obvody používají zdokonalené zapojení, v kterém v první
polovině přímého běhu pracuje pouze tlumící dioda a ve druhé polovině pracuje
pouze spínací tranzistor. To má analogii s dvojčinným zesilovačem, pracujícím
ve třídě B. Ekonomika činnosti těchto zapojení je přibližně dvojnásobná.
Literatura: 1) Boltík, Český, Hojka,
Vomela, Elektronická zařízení pro 4. roč. SPŠE, Vydal SNTL 1990, 2)
Samojlov, Generátory pilových průběhů v televizorech, Moskva 1960
|