ElektronikaMaturitní otázky
PULZNÍ ZDROJE, ROZDĚLENÍ A JEJICH PRINCIP
33.Pulzní zdroje, rozdělení a jejich princip
SPÍNANÉ ZDROJE
Úvod
do problematiky spínaných zdrojů
Popularita spínaných zdrojů
v poslední době velmi roste a stávají se převažující skupinou zdrojů na trhu.
Umožňují vytvářet kompaktní přístroje s malou hmotností a objemem a s velkou
účinností. Praktický návrh spínaných zdrojů je však mnohem komplikovanější,
než u zdrojů lineárních a náročnost na výběr součástek jejich návrh dále komplikuje.
Porovnání s lineárními
regulátory.
Nejvyšší
výhodou spínaných zdrojů je jejich vysoká účinnost a to zejména v případech
omezeného výkonu, dodávaného z baterií, dále jejich váha a rozměry. Přes komplikace
návrhu procento spínaných zdrojů stále roste a dnes se dá odhadnout, že jejich
nasazení je zajímavé u všech zdrojů již okolo výkonu 20 [W]. Výhodou spínaných
zdrojů, vyplývající z vysokého pracovního kmitočtu je snadná filtrovatelnost
zbytků střídavé složky. Tato vlastnost se však uplatní až při podstatně vyšších
kmitočtech, než je kmitočet sítě a proto spínané zdroje s tyristory, pracující
právě na kmitočtech 50 [Hz], či o něco málo vyšších jsou dnes nepoužitelným
anachronismem.
Nicméně nevýhodou spínaných
zdrojů právě z hlediska jejich vysoké pracovní frekvence je vyšší cena jednotlivých
součástek, které musí na takto vysokých kmitočtech spolehlivě pracovat (mezní
kmitočty tranzistorů a diod, rozptylové kapacity transformátorů a stejnosměrné
odpory elektrolytických kondenzátorů). Právě s postupně klesající cenou těchto
součástek klesá i výkonová hranice efektivního využití spínaných zdrojů.
Srovnání spínaných stabilizátorů
s lineárními je přehledně uvedeno v tabulce 1. Účinnost spínaných zdrojů se
běžně pohybuje v rozmezí od 70 [%] do 80 [%] a to i v případě velmi špatných
spínaných zdrojů od 60 [%] do 65 [%]. Obdobné lineární stabilizátory podobných
parametrů by stěží mohly dosáhnout účinnosti lepší než 50 [%], obvykle se jejich
účinnost pohybuje okolo 30 [%].
Podstatné zlepšení účinnosti
se dosahuje v okolí pracovních kmitočtů 20 [kHz], avšak dnešní součástky umožňují
i konstrukci spínaných zdrojů, které pracují na kmitočtech 100 [kHz] až 1 [MHz]
s účinností až 8x lepší, než jejich obdobná lineární zapojení s podobnými vlastnostmi.
Další parametry mohou být přinejmenším porovnatelné.
Tabulka 7.1 Porovnání lineárních a spínaných zdrojů
|
spínané zdroje
|
klasické zdroje
|
Účinnost
|
75 - 90 %
|
30 %
|
Velikost
|
0,2 W/cm2
|
0,05 W/cm2
|
Váha
|
100 W/kg
|
20 W/kg
|
výstupní
zvlnění
|
50 mV
|
5 mV
|
šumové
napětí
|
200 mV
|
50 mV
|
odezva
na skok
|
1 ms
|
20 ms
|
doba
náběhu
|
20 ms
|
2 ms
|
Cena
|
cca konstantní
|
roste s výkonem
|
S rostoucím kmitočtem
( a tedy rostoucí kvalitou ) součástek se dále poměr parametrů mění ve prospěch
spínaných zdrojů.
Základní zapojení
Spínaný
zdroj se skládá z několika základních částí, znázorněných na obr.7.l. Ne vždy
obsahuje všechny (výstupní filtr) a často obsahuje i některé navíc (vstupní
usměrňovač). Podmínkou činnosti spínaného zdroje je stejnosměrné vstupní napětí,
pokud možno co nejvíce zbavené střídavé složky, která vzhledem ke svému nízkému
kmitočtu (50 [Hz]) snadno prochází celým filtrem až na jeho výstup.
Jsou tedy
dvě základní možnosti, buď je vstupní napětí stejnosměrné a s obvykle velmi
malým vnitřním odporem a pak náročnost na vstupní filtr není vysoká, nebo v
druhém případě je vstupní napětí střídavé a po jeho usměrnění vstupním usměrňovačem
je potřeba důkladně vyhladit jeho zbytkové zvlnění vstupním filtrem.
Oba tyto
prvky, jak usměrňovač, tak vstupní filtr musí být dostatečně účinné na síťovém
kmitočtu 50 [Hz], což vede na užití prakticky libovolných usměrňovacích diod
(vhodných parametrů), ale na značné nároky na filtrační člen (RC,LC), který
i na takto nízkém kmitočtu musí být dostatečně účinný.
Abychom mohli vstupní napětí
transformovat, je nutné jej převést na střídavý tvar, což se ve spínaném zdroji
provádí pomocí vysokofrekvenčních spínacích tranzistorů, které při kmitočtech
20 [kHz] až 1 [MHz] vytvoří střídavý obdélníkový průběh.
Vlastní
transformace velikosti napětí probíhá bud na indukčnosti, nebo na transformátoru.
Výstupní střídavé napětí je nutno usměrnit a opětně vyfiltrovat obsah jeho střídavé
složky. Přitom naopak vzhledem ke vstupním obvodům jsou vysoké požadavky kladeny
na diody, které musí vykazovat usměrňovací efekt na pracovním kmitočtu (malá
kapacita přechodu, malá spínací a zejména vypínací doba). Na výstupní filtr
již zdaleka nejsou kladeny takové požadavky protože pracuje na vysokém kmitočtu
a jeho filtrační účinky na tomto kmitočtu jsou vynikající.
Všechny spínané
zdroje jsou řízeny zpětnou vazbou, která snímá velikost výstupního (výstupních)
napětí, případně výstupního (nebo i vstupního) proudu a pomocí řídící logiky
řídí spínání spínacích tranzistorů.
Spínané zdroje dělíme do
dvou velkých skupin:
a)
spínané zdroje pracující s frekvencí
sítě
b)
spínané zdroje, pracující s vysokou
frekvencí (10 kHz - 1 MHz)
a) Spínané zdroje pracující s frekvencí sítě
Jsou založeny na moderních
polovodičových prvcích (tyristory a triaky) a prakticky nejsou výkonově omezeny.
Rozeznáváme spínané zdroje
a)
bez transformátoru
b)
s regulací v primárním
c)
s regulací sekundárním obvodu transformátoru.
b) Spínané zdroje pracující s vysokou frekvencí.
Blokové schéma pulsního
zdroje, pracujícího s vyšší frekvencí (10 kHz - 1 MHz) je na obr.
Stabilizátor pracuje takto : Astabilní klopný obvod generuje
obdélníkový signál s konstantním kmitočtem (10 kHz - 1 MHz) a střídou
1:1. Tento signál spouští modulátor délky impulsu, který zapíná a vypíná spínač
Q. Délku impulsu na výstupu modulátoru délky impulsu určuje zesilovač odchylky
OZ. Filtr LC vyhlazuje napětí na výstupu spínače Q a dává potřebné stabilizované
napětí. Toto napětí se v zesilovači odchylky OZ porovnává s referenčním
napětím a výsledkem je napětí odchylky. Pro větší účinnost je mezi spínač Q
a filtr zapojena zpětná dioda D. V okamžiku, kdy je tranzistorový spínač
Q vypnut, napětí na tlumivce prodlužuje nabíjení kondenzátoru C přes zpětnou
diodu D. Účinnost spínacího stabilizátoru napětí s konstantním kmitočtem
je podle rychlosti spínacích součástek 65% - 80%.
Starší provedení zdrojů
měly síťový transformátor, novější zdroje jsou bez síťového transformátoru,
s měniči, které mají vstup galvanicky oddělený od výstupu.
Blokové schéma zdroje se
síťovým transformátorem je:
Střídače mohou pracovat
v blokujícím režimu ( energie je dodávána v době Ta, když je spínač
sepnut do akumulačního prvku, např. indukčnosti a v době Tb, když
je spínač rozepnut je převáděna do zátěže) nebo v propustném režimu ( energie
je předávána do zátěže ze sítě v čase Ta, když je spínač sepnut).
|