ElektronikaMaturitní otázky
PARAMETRICKÉ STABILIZÁTORY NAPĚTÍ A PROUDU
36.PARAMETRICKÉ STABILIZÁTORY NAPĚTÍ A PROUDU
Stabilizátory
Mezi
stabilizátory lze řadit všeobecně všechny obvody, které umožňují stabilizovat
výstupní napětí nebo proud při změnách :
a)
výstupního (zatěžovacího) proudu
b)
vstupní (obvykle síťového ) napětí
c)
teploty okolí
Na
jiných veličinách obvykle hodnota výstupního napětí nezávisí, pokud ano, je
třeba sledovat i takové vlivy (např. stárnutí součástek, vliv elektromagnetických
rušení apod.)
Kromě
stabilizačních účinků ( kterými je míněna regulace na konstantní hodnotu U každý
typ stabilizátoru více či méně snižuje střídavou složku, výstupního napětí (zvlnění)
a pracuje tedy jako filtr.
Stabilizátory napětí jsou zásadně dvou typů: parametrické
stabilizátory a stabilizátory se zpětnou vazbou (degenerativní).
Parametrické stabilizátory využívají
vhodného průběhu voltampérových charakteristik
některých součástek, stabilizátory se zpětnou vazbou obsahují regulační
součástku, která je ovládána odchylkou výstupního napětí od
hodnoty referenčního napětí.
Základními
veličinami stabilizátoru jsou činitel stabilizace, udávající kolikrát stabilizátor
zmenšuje poměrné kolísání napětí
při Rz=konst.
kde U1 je napětí na vstupu stabilizátoru, U2 napětí
na výstupu stabilizátoru
a vnitřní odpor stabilizátoru
při
U1=konst.
Z povahy požitých veličin
plyne, že činitel stabilizace má být pokud možno co největší,
vnitřní odpor naopak co nejmenší.
Parametrické stabilizátory
Funkce stabilizátorů je založena na principu možného rozdílu mezi stejnosměrným
a dynamickým odporem stabilizačního prvku v pracovním bodě. Pokud je dynamický
odpor v pracovním bodě mnohem menší, než stejnosměrný, jedná se o parametrický
stabilizátor napětí (Zenerova dioda, dioda v propustném směru atp.), pokud
naopak je dynamický odpor v pracovním bodě stabilizačního prvku mnohem
větší, než stejnosměrný, jedná se o parametrický stabilizátor proudu (klasickým
případem jsou výstupní charakteristiky tranzistorů za kolenem, dříve např. variátor
pod.).
Varistor : proudově závislý odpor, průchodem proudu zmenšuje svůj odpor.
Při teplotách <100oC jsou stabilní – hodnota jejich odporu je
vratná, základní surovina pro výrobu je karbid křemíku.
Př. Jednoduchého parametrického stabilizátoru : Odporový
dělič s varistorem.
Parametrické stabilizátory napětí se používají pro zatěžovací proudy maximálně
desítky mA. Pro stabilizaci několik desítek voltů slouží doutnavka, pro stabilizaci jednotek až desítek voltů Zenerova
dioda, pro jednotky voltů obyčejné diody v propustném směru.
Příklady zapojení parametrických
stabilizátorů napětí
Příklad zapojení
parametrického stabilizátoru napětí
Rezistor Rs
určuje polohu pracovního bodu P. pro správnou činnost stabilizátoru je třeba
zajistit, aby zatěžovací proud I2 byl několikrát menší než proud
Iz procházející diodou, čímž má odpor Rz a jeho změny
minimální vliv na velikost výstupního napětí. Při změně vstupního napětí U1
dojde i k posunu pracovního bodu, ale změna výstupního napětí U2
bude malá, a bude tím menší čím větší bude odpor Rs. Je třeba dbát
na to, aby pracovní bod neopustil omezenou oblast. Činitel stabilizace je okolo
10. Nevýhodou je právě malý činitel stabilizace, nízká zatížitelnost, malá energetická
účinnost.
Na rozdíl od stabilizátorů
napětí, u nichž je požadován co nejmenší vnitřní odpor, je u stabilizátorů
proudu požadován vnitřní odpor co největší,
aby změna zatěžovacího odporu způsobila jen nepatrnou změnu odporu v obvodu
a proud procházející do zátěže se měnil co nejméně.
Činitel stabilizace je zde
při Rz=konst.
kde I1 je vstupní
proud, I2 je proud výstupní
U parametrických
stabilizátorů proudu se zpravidla používá bipolární tranzistor
v zapojení SB nebo unipolární tranzistor.
Parametrický stabilizátor proudu s bipolárním tranzistorem
v zapojení SB : a) principiální zapojení stabilizátoru, b) charakteristiky
Na obr. 8 vidíme principiální
zapojení stabilizátoru proudu s tranzistorem v zapojení SB. Stabilizovaný
proud je proud IC. Je určen proudem emitoru, nastavovaným odporem
R v obvodu pomocného napětí UP. Pro výstup platí UCB =
U - ICRz. Předpokládejme pro jednoduchost U = konst.,
dojde-li ke změně Rz, změní se i napětí UCB. Jak vidíme
z charakteristik, je při tom změna IC minimální.
Parametrický stabilizátor
proudu s tranzistorem řízeným elektrickým polem: a),
b) zapojení, c) vliv odporu rezistoru Rs na velikost stabilizovaného
proudu
Řešení
diskrétních lin. Stabilizátorů(DLS) :
Navrhněte zdroj stabilizovaného
napětí s tranzistorem : U2 = 15V, I2 = 50mA
Vycházíme
z předpokladů, že UBE (Si T) = 0,7V = konst.
U2
= UZD - UBE Þ
UZD = U2 + UBE = 15 + 0,7 = 15,7V … volíme
zenerovu diodu ( 15,3V – 17,1 – KZ 260/10 )
IZD =! 10mA UCE
=! 5V
U1
= U2 + UCE = 15V + 5V = 20V
UCE = 20V IC = 50mA PC = 250mW (KF 509)
H21e
= 90-300
I3
= IB + IZD = 0,5 + 10 = 10,5 mA
(390)
I1
= IC + IB = 0,05+0,0105 = 60mA
P2
= U2 . I2 = 15.0,05=0,75W
P1
= U1 . I1 = 50.0,05=1,25W
|