Elektrické měřeníElaboráty
Měření na klopných obvodech
Zadání
1)
Ze stínítka osciloskopu sejměte průběhy výstupních
signálů
a)
astabilního klopného obvodu (AKO) sestaveného z diskrétních
součástek,
b)
AKO realizovaného pomocí časovače 555, 556, 558,
c)
Schmittova klopného obvodu (SKO) sestaveného z diskrétních
součástek,
d)
SKO realizovaného pomocí časovače 555, 556, 55.
Při nastavení tvaru a velikosti
signálu na stínítku osciloskopu se řiďte v dalších bodech zadání.V případě
potřeby sejměte celý signál i jeho detajly.
2)
Zhodnoťte kvalitu výstupních obdélníkových signálů
na základě měření VŠECH MĚŘITELNÝCH NEBO VÝPOČTEM DANÝCH CHARAKTERISTICKÝCH
PARAMETRŮ PERIODICKÝCH obdélníkových signálů uvedených níže !!!
3)
Pokuste se stanovit velikost napěťové hystereze
na měřených SKO. Průběh “hysterezní smyčky” sejměte ze stínítka osciloskopu.
4)
Zjistěte odezvu všech měřených obvodů z hlediska
kvality výstupního signálu na změnu napájecího napětí v rozsahu 0-5V.
5)
Nakreslete SKO sestavený z diskrétních součástek,
proveďte jeho návrh pro zvolenou hodnotu napájecího napětí a uveďte možnosti
nastavení hystereze tohoto obvodu.
6)
V závěru měření porovnejte naměřené parametry
a zhodnoťte možnosti využití daných obvodů c praxi.
Teoretický úvod
Elektrický impuls se rovná
časovému průběhu napětí nebo proudu působícího po určitou dobu. Může být jednorázový
nebo opakující se = periodický.
Nejčastějším typem impulsu
je videoimpuls, který nabývá hodnot od nuly do konstanty a lze jej popsat obecnou
funkcí s(t).Dalším typem impulsu je radioimpuls, představovaný řadou harmonických
kmitů napětí nebo proudu, nejčastěji vysokofrekvenční, jejichž amplituda se
mění s časem a obálka radioimpulsu má tvar videoimpulsu. Je to tedy vlastně
videoimpuls namodulovaný na nosnou vlnu.
Funkce s(t) může vyjadřovat skutečný
časový průběh napětí nebo proudu.
1)
doba náběhu impulsu
tr – je nejčastěji definována jako nárůst impulsu z hodnoty
0,1A na 0,9A, kterou impuls nabývá po spuštění překmitu čela
2)
překmit čela
γr – je určen poměrem maximální hodnoty překmitu
Δar přes jmenovitou úroveň a ke jmenovité hodnotě A a udává se obvykle
v procentech:
3)
šířka impulsu
– u obecného impulsu je třeba upřesnit určením úrovně impulsu, ke které šířku
impulsu vztahujeme – nejčastěji uvažujeme šířku impulsu na úrovni 0, označenou
symbolem ti, někdy je šířka uvažována na úrovni 0,5A a označena symbolem
ta
4)
pokles vrcholu
impulsu Δv – v procentech vyjádřený úbytek hodnoty signálu
v porovnání s jeho jmenovitou hodnotou A:
5)
doba zpoždění
impilsu td – čas za který čelo impulsu dosáhne předem
definované úrovně – obvykle doba definovaná dosažením úrovně 0,1A, někdy dosažením
úrovně 0,5A
6)
doba doběhu tf
– čas nutný k poklesu impulsu z 0,9A na 0,1A
7)
dokmit impulsu
γz – určen poměrným překmitnutím signálu pod nulovou
úroveň vyjádřeným obvykle v procentech:
Pro definované signály lze použít další parametry:
8)
činitel využití
α – dán poměrem šířky impulsu ti k periodě T:
9)
klíčovací poměr-
-dán převrácenou hodnotou činitele využití impulsu α
10)
střída impulsů – poměr doby impulsu a doby
pauzy mezi impulsy
K hodnocení impulsu
z energetického hlediska se používá dalších parametrů
11)
střední výkon signálu Ps- představuje
efektivní výkon impulsového zařízení vztažený k době T
K……..vodivost pro napěťové signály,
odpor pro proudové signály
A2ef…...druhá
mocnina efektivní hodnoty signálu v době jedné periody T
12)
impulsový výkon signálu – představuje výkon
impulsového signálu vztažený pouze k šířce impulsu ti. Mezi
středním a impulsovým výkonem platí převodní vztah:
Charakteristické parametry impulsů obdélníkového a trojúhelníkového
tvaru
Parametr
|
|
|
pracovní činitel α
|
ti/T
|
ti/T
|
střední hodnota Astř
|
αA
|
αA/2
|
efektivní hodnota Aef
|
|
|
aktivní šířka ta
|
ti
|
ti/2
|
efektivní šířka tef
|
ti
|
ti/3
|
střední výkon Ps
|
αKA2
|
αKA2/3
|
impulsový výkon Pp
|
KA2
|
KA2/3
|
Astabilní klopný obvod
Neustále se překlápí z jednoho
kvazistabilního stavu do druhého. Pokud zvolíme stejné součástky pak dojde k symetrii
obou impulzů.
Schmittův klopný obvod
Obvod má dva stabilní stavy,
které se mění skokem při průchodu vstupního signálu. Je možno tak z analogového
signálu získat signál logický.
Schéma zapojení
AKO
SKO
Postup měření
Před měřením si připravíme
asi tak 10-12 ks průhledných fólií o velikosti stínítka osciloskopu.
Přípravky s uvedenými klopnými obvody zapojíme podle
obecného schématu. Bezpodmínečně dodržíme doporučené hodnoty napájecího napětí,
které jsou vhodné pro jednotlivé druhy zapojení(u všech přípravků 5V). Pomocí
osciloskopu sledujeme průběhy výstupních signálů jednotlivých obvodů. Tyto průběhy
sejmem ze stínítka pomocí průsvitné fólie ve vhodném měřítku. Ty pak ve vhodném
měřítku (min. 2:1) překreslíme a vyznačíme v nich všechny parametry. U
SKO určíme navíc hysterezi výstupního signálu a kvalitu odezvy na vstupní harmonický
signál.
Pro všechna měření
je nutné použít osciloskop s dvěma časovými základnami nebo osciloskop s jemnou
časovou lupou.
Návrh
SKO
Ucc = 9V; u2 = 5V; UE
=
= 3 V
NPN tranzistory KSY 71
Z grafů odečteme: Ic2sat
= 8,4mA; Uce2sat = 0,95V; Ib2sat = 0,125mA;UBE2sat
= 1,24V
proud děličem volíme Id
= 0,3mA
pro 1. stabilní stav platí:
odpor R12 lze
určit, když zanedbáme RC1
Odpor RC1 zanedbáme
Þ
pro zajištění hystereze
volíme IC1sat = 0,8IC2sat = 0,8 . 0,0084 = 6,72mA
Naměřené a vypočítané
hodnoty
SKO – se snižujícím se napětím 5V – 0V
4,5V – vyšší amplituda – žádné zkreslení
4V – vyšší amplituda – žádné zkreslení
3V – vyšší amplituda – žádné zkreslení
2V – vyšší amplituda – žádné zkreslení
1,5V – zmenšení a následné zkreslení
při dalším snižování napětí – signál
mizí
SKO – se snižujícím se napětím 5V – 0V
5V – žádné zkreslení
4V – nižší amplituda
3V – nižší amplituda
2,5V – veliké zkreslení, impuls mění tvar a kmitá
níže nepoužitelné
Použité přístroje
Osciloskop : 1-16b-BL62
Vodiče
Zdroj
Generátor : 02-6-BL28
SKO, AKO Přípravek
Závěr
Pokud se podíváme na grafy obdélníkových signálu jednotlivých
klopných obvodů, zjistíme, že klopné obvody zhotovené v IO maji lepší výstupní
signál oproti klopným obvodům sestaveným z diskrétních součástek. Tyto mají
delší dobu náběhu. Velikost napěťové hystereze je zapsána u každého takového
grafu. Podle mého názoru se v praxi více uplatní klopné obvody v IO, protože
maji jak lepší vlastnosti, tak menší a snadnější montáž.
|