ElektronikaMaturitní otázky
ZPĚTNOVAZEBNÍ STABILIZÁTORY NAPĚTÍ
37.Zpětnovazební stabilizátory napětí
Stabilizátory
Mezi stabilizátory lze
řadit všeobecně všechny obvody, které umožňují stabilizovat výstupní napětí
nebo proud při změnách :
a)
výstupního (zatěžovacího) proudu
b)
vstupní (obvykle síťového ) napětí
c)
teploty okolí
Na jiných veličinách obvykle
hodnota výstupního napětí nezávisí, pokud ano, je třeba sledovat i takové vlivy
(např. stárnutí součástek, vliv elektromagnetických rušení apod.)
Kromě stabilizačních účinků
( kterými je míněna regulace na konstantní hodnotu ú každý typ stabilizátoru
více či méně snižuje střídavou složku, výstupního napětí (zvlnění) a pracuje
tedy jako filtr.
Stabilizátory napětí jsou zásadně dvou typů: parametrické
stabilizátory a stabilizátory se zpětnou vazbou (degenerativní).
Parametrické stabilizátory využívají
vhodného průběhu voltampérových charakteristik
některých součástek, stabilizátory se zpětnou vazbou obsahují regulační
součástku, která je ovládána odchylkou výstupního napětí od
hodnoty referenčního napětí.
Základními veličinami stabilizátoru
jsou činitel stabilizace, udávající kolikrát stabilizátor
zmenšuje poměrné kolísání napětí
při Rz=konst.
kde U1 je napětí
na vstupu stabilizátoru, U2 napětí na výstupu stabilizátoru a vnitřní odpor stabilizátoru
při
U1=konst.
Zpětnovazební
stabilizátory
Blokové schéma zpětnovazebního
stabilizátoru
napětí (RZ je rozdílový
zesilovač)
Blokové schéma zpětnovazebního
stabilizátoru napětí je na obr. 3. Regulační součástka je ovládána
odchylkou výstupního napětí od napětí referenčního. Dnes se zpětnovazebními
stabilizátory setkáme téměř výhradně v podobě
integrovaných obvodů. Dříve rozšířený a preferovaný obvod 723 je
dnes střídán stabilizátory 78Lxx pro kladná napětí proti zemi a odběrem do 100
mA, 78xx s kladným výstupním napětím proti zemi a odběrem do 1 A, 78Sxx
s kladným výstupním napětím proti zemi a odběrem do 2 A a 79Lxx, 79xx,
79Sxx pro záporná napětí proti zemi. Údaj xx označuje pevné výstupní napětí
stabilizátoru. Dále se můžeme setkat se stabilizátory s regulovatelným
výstupním napětí, jakými jsou obvody LM 317L, LM 317, LM 317K (s nastavitelným
kladným napětím od 1,25 V do 37 V a odběrem 100 mA, 1,5 A, 2,2 A), LM 337
(pro záporná napětí) nebo obvod L 200 umožňující regulovat jak výstupní stabilizované
napětí, tak i výstupní proud. Všechny tyto obvody mají zabudovanou tepelnou
a zkratovou pojistku, jejich zapojení vyžadují žádné nebo minimum externích
součástek. Jedinou jejich nevýhodou je velký úbytek na nich. Proto jsou vyvíjeny
nové tzv. LOW DROP stabilizátory s nízkým úbytkem napětí (LM 2930A, L 4812CV,
L 4921, atd.).
Příklad zapojení zpětnovazebního
stabilizátoru napětí z diskrétních součástek
Použití operačního zesilovače
v zapojení zpětnovazebního stabilizátoru napětí
Na rozdíl od stabilizátorů
napětí, u nichž je požadován co nejmenší vnitřní odpor, je u stabilizátorů
proudu požadován vnitřní odpor co největší,
aby změna zatěžovacího odporu způsobila jen nepatrnou změnu odporu v obvodu
a proud procházející do zátěže se měnil co nejméně.
Činitel stabilizace je zde
při Rz=konst.
kde I1 je vstupní
proud, I2 je proud výstupní
U zpětnovazebních
stabilizátorů proudu je regulační součástka je ovládána odchylkou
referenčního napětí a napětí vzniklém na odporu zapojeném v sérií se zátěží,
činností stabilizátoru je toto napětí stabilní a tak je stabilní i proud zátěží.
Blokové
schéma zapojení zpětnovazebního stabilizátoru proudu
|