ElektronikaMaturitní otázky
TEORIE OSCILÁTORŮ, KRYSTALOVÉ OSCILÁTORY
45.Teorie oscilátorů, krystalové oscilátory
Obecně jsou oscilátory
všechna zařízení, která vytvářejí periodicky proměnné průběhy fyzikálních veličin.
Jsou to zařízení, které umí generovat napětí sinusového průběhu.
Princip činnosti : Oscilátor
obsahuje zesilovač, který zesiluje vstupní napětí U1, má na výstupu
střídavé napětí U2 = U1, Au s fázovým
posunem j. Výstup je zatížen zátěží Rz a zpětnovazebním
článkem. Toto má oproti napětí fázový posun b. Oscilátor je schopen kmitat, rovná-li
se U2 = U1 a úhly j + b = 2.p.k, kde k = Z(0,1,2…)
1.
k . Au = 1 – Amplitudová podmínka, oscilátor může kmitat pouze tehdy,
jestliže pokles zesílení vyrovná zpětnovazební článek.
2.
j + b = 2.p.k, kde k = Z(0,1,2…) – Fázová
podmínka, Kmitání se udrží tehdy, je-li výstupní napětí ve fázi se vstupním
napětím.
Existují 3 případy :
a)
jestliže k . Au < 1 – tlumené kmitání, amplituda klesá
b)
jestliže k . Au = 1 – pro držení, amplituda je stejná
c)
jestliže k . Au > 1 – pro start oscilátoru, amplituda roste
Při slabší zpětné vazbě
se amplituda U2 exponenciálně zmenšuje, při silnější se zvětšuje.
Aby oscilátor po zapnutí mohl kmitat musí k . Au > 1. Amplituda
se exponenciálně zvětšuje až se zesilovač přebudí. Jestliže má být na výstupu
sinusové U, je nutné nastavit regulaci U tak, aby k . Au = 1, platilo
dříve něž se zesilovač přebudí. Toho dosahujeme, jakostním kmitavým obvodem,
aby bylo dosaženo dobré stability oscilační frekvence a musí být strmost fázové
charakteristiky zpětnovazebního obvodu co největší, pak pro nahodilé změny fázového
úhlu, existují nepatrné posuny frekvence. U sinusových oscilátoru s jednoduchou
smyčkou se vyskytují i vyšší harmonické. Chceme-li zvýšit stabilitu, zavádíme
více zpětnovazebních smyček. Frekvenční zpětná vazba je doplněna frekvenčně
nezávislou nelineární zpětnou vazbou, která závisí na amplitudě vyráběného napětí
Au.(a1+a2)=1, kde a2 je přenos frekvenčně nezávislé zpětné
vazby a a1 je přenos frekvenčně závislé zpětné vazby.
Používá se u oscilátorů, které pracují jako frekvenční normály nebo tónové generátory.
Podle druhu řídícího obvodu, který určuje oscilační frekvence, dělíme oscilátory
na : 1) řízené LC dvojbranem, 2) řízené krystalem, 3) řízené RC dvojbranem.
Oscilátory řízené krystalem se vyznačují především svou vysokou stabilitou. Řídící člen je tvořen piezoelektrickým
rezonátorem, což je destička vhodně vyříznutá z křemene, nebo jiného piezoelektrického
krystalu. Tato destička je volně uložena mezi dvěma kovovými elektrodami. Střídavé
napětí přivedené na elektrody rezonátoru způsobí mechanické kmity krystalového
výbrusu. Amplituda mechanických kmitů dosáhne maxima, jestliže kmitočet ladícího
elektrického napětí bude roven vlastnímu mechanickému rezonančnímu kmitotu destičky
oscilátoru. Změna amplitudy mechanických kmitů se projevuje jako změna elektrické
impedance. na obr. 6c vykazuje impedance dva lokální extrémy. Při kmitočtu fs
je nejmenší, při kmitočtu fp, který je o málo větší než fs
je největší. Při kmitočtech vyšších než fp je dochází ke zmenšení
impedance. Je tedy zřejmé, že na kmitočtu fs a v jeho okolí
má rezonátor analogické vlastnosti se sériovým rezonačním obvodem a na kmitočtu
fp a v jeho okolí analogické vlastnosti s obvodem paralelním.
Na obr. 6b vidíme náhradní schéma rezonátoru. Významný je zde fakt, že činitel
jakosti rezonátoru se pohybuje v řádech 104 až 105.
Krystalové rezonátory (v komerční sféře nazývané pouze „krystaly“) se vyrábějí
v širokém rozsahu kmitočtů. Výjimkou nejsou ani krystaly s relativně
nízkým kmitočtem 32768 Hz, používané v obvodech digitálních hodin.
Obr.
6. Piezoelektrický rezonátor: a) schématická značka,
b) náhradní schéma, c) impedanční charakteristika
|
Obr. 7. Zapojení krystalových oscilátorů
|