ElektronikaMaturitní otázky
SINUSOVÉ LC OSCILÁTORY
46.SINUSOVÉ LC OSCILÁTORY
Obecně jsou oscilátory
všechna zařízení, která vytvářejí periodicky proměnné průběhy fyzikálních veličin.
Oscilátory LC jsou určeny hlavně pro výrobu vf signálů.
Po zavedení elektrické energie do obvodu LC se tento
obvod rozkmitá na svém rezonančním kmitočtu. Pokud by byly součástky ideální,
pak by tyto kmity byly netlumené a kondenzátor s cívkou by si do neustále
předávaly svou energii. Protože se však jedná o reálné součástky L a C, které
vykazují určité ztráty, kmitají kmity tlumenými.
Obr. 1. Paralelní rezonanční obvod, tlumené kmity,
netlumené kmity
K udržení oscilací
je proto zapotřebí zajistit stálou dodávku energie, která bude kmity udržovat.
K tomu slouží aktivní součástka připojená k obvodu
LC. Podle typu aktivní součástky a způsobu zapojení rozlišujeme dvoupólové
oscilátory využívající prvku se záporným diferenciálním odporem a zpětnovazební
oscilátory.
U dvoupólových
oscilátorů využíváme součástek se záporným diferenciálním odporem
– tunelová dioda, tetroda, apod. Každý obvod LC můžeme charakterizovat rezonančním
kmitočtem f0 a činitelem jakosti Q = w0 L / Rs = Rp / w0 L. Tento činitel udává, jak rychle doznívají
vlastní kmity obvodu po vybuzení vhodným impulsem. Připojíme-li k takovému
obvodu aktivní součástku se záporným diferenciálním odporem, bude se jím kompenzovat
ztrátový odpor obvodu LC a tím se bude zvětšovat jeho činitel jakosti. Výsledný
reálný odpor může být dokonce záporný, pak bude činitel Q rovněž záporný a amplituda
kmitů bude stoupat. Nebude se tak však dít do nekonečna, neboť součástky vykazující
záporný diferenciální odpor ho vykazují pouze v určité pracovní oblasti.
Obr. 2. Oscilátor s tunelovou diodou
V případě zpětnovazebních
oscilátorů jsou ztráty obvodu LC hrazeny prostřednictvím zesilovače
s kladnou zpětnou vazbou.
Obr. 3. Zesilovač se zpětnou vazbou
Zpětnovazební
oscilátor bude oscilovat pouze za určitých podmínek a těmi jsou
tj. tzv. amplitudová podmínka oscilací
a
tj. tzv. fázová podmínka oscilací
Jako příklad zpětnovazebního oscilátoru zde uvedeme Meisnerovo zapojení.
Obr. 4. Meisnerův oscilátor se společným emitorem
Zpětnovazební člen b je tvořen laděným obvodem LCC v kolektoru
tranzistoru induktivně vázaným s vinutím v bázi LB. Smysl
vinutí vyznačený tečkami je volen tak, aby napětí v bodě 2 a v bodě
3 měla navzájem opačnou fázi a byla tedy při zapojení SE splněna fázová podmínka
oscilací.
Činitel zpětné vazby b
Pro přenos zesilovače platí
kde Z je v našem případě impedance rezonančního obvodu, takže
Fázová podmínka oscilací
bude splněna na kmitočtu, při kterém jsou napětí v bodech 2 a 3 otočena
právě o 180°. Tímto kmitočtem je rezonanční kmitočet obvodu LC,
při němž je poměrné rozladění F=0 a tedy přenos
Dosazením tak získáváme amplitudovou podmínku oscilací pro tento konkrétní
popisovaný obvod
Často se můžeme setkat s tříbodovými zapojeními
oscilátorů. Tyto oscilátory mají buď indukční nebo kapacitní větev rezonančního
obvodu upravenou jako dělič, který je ve třech bodech připojen k zesilovači.
Obr. 5. Zapojení obvodu LC u Hartleyova a Colpittsova
oscilátoru (tříbodová zapojení)
Jednoduché, spolehlivé, až do set MHz, malá stálost
na velmi vysokých kmitočtech.
|