Elektrické měřeníElaboráty
Měření vlastních indukčnostíZadání
:
1)
Změřte vlastní indukčnost cívky VA metodou.
2)
Změřte vlastní indukčnost tlumivky voltmetrem, ampérmetrem a wattmetrem a znázorněte
graficky závislost L=f(I).
Teoretický
úvod :
Měření
vlastních indukčností – výchylkové metody:
VA – metoda :
Zapojení V-metru a A-metru je stejné jako při měření odporů. V tomto
případě uvažujeme velmi malou impedanci tlumivky. Měříme absolutní hodnotu impedance
cívky. Předpokládáme, že se neuplatňuje vliv skinefektu. Metoda je vhodná pro
vzduchové cívky.
Přesnost této metody se pohybuje kolem 5%, hodí se pro provozní měření.
Měření indukčnosti A-metrem, V-metrem a W-metrem :
Metoda je vhodná pro cívky s feromagnetickým jádrem. Indukčnost cívky
je značně závislá na proudu procházejícím cívkou. Proto je vhodné měření provádět
při provozovacím proudu.
Můstkové metody :
Carey–Fosterův můstek : můstek
lze použít pro měření vzájemných indukčností nebo kapacit.
Obvod řešíme transfigurací
Základní rovnice :
Oddělením reálné a imaginární části dostaneme
pro R3 = 0 …
,
Maxwell-Wienův
můstek : můstek lze řešit transfigurací jako Carey-Fosterův můstek. V odporu
R1 je zahrnut i odpor cívky L1.
Pro transfiguraci získáme vztahy :
, Z2 = R2,
, Z4 = R4
Podmínka rovnováhy :
,
Při vyvažování můstku je nutné správně dodržet zapojení počátků a konců
vinutí. Můstek vyvažujeme prostřednictvím R2 a R4 popř. R3. Musí být také splněna
podmínka Mx <
L1.
Maxwell-Wienův můstek :
frekvenčně nezávislý můstek
,
,
Andersonův můstek :
vyvážení se provádí pomocí R4 a R5, není třeba používat kapacitní dekádu. Můstek
se řeší pomocí transfigurace trojúhelníkaR4,R5,C na hvězdu.
,
Zjednodušující předpoklady : R3 = R4, Rx =
R2
Pak platí :
Stejně jako u Maxwell-Wienova můstku získáme první podmínku
při stejnosměrném proudu.
Můstek je možno využít i pro měření kapacit.
Hayův můstek :
vhodný pro měření velkých indukčností.
,
Nulové srovnávací metody
:
srovnávání s normálem
Mn : kontakt v obvodu ss proudu vyrábí proudové
impulsy, v sekundárním obvodu se indukují impulsy napěťové. Odpor R1 popř.
R2 regulujeme tak dlouho, až při zapnutí a vypnutí kontaktu nedojde k vychýlení
ručky BG. Tím je teoreticky nastavena rovnost proudu i1 a i2. Protože časové
konstanty obou obvodů jsou rozdílné, zapojíme do obvodu variometr, kterým je
nutno natavit rovnost časových konstant. Poté je možné obvod vyvážit. Pro úplnost
uvádíme rovnice obou obvodů z hlediska snímacích proudů :
Tyto rovnice je možné řešit integrací. Výsledek je následující
:
Diagram je nakreslen pro obvod ve vyváženém stavu, kde
i1 = i2.
srovnávání s normálem
kapacity : kontaktem opět přerušujeme obvod ss proudu jako
v předchozím případě, v sekundárním se indukují napěťové pulsy. Nulovou
výchylku galvanoměru lze nastavit odporem R2. Počátky a konce cívek musí být
pro správné nastavení obvodu zapojeny podle uvedeného označení.
Základní rovnice sekundárního obvodu :
Řešení rovnice se provádí integrací, pro nulovou výchylku
BG musí platit i2*dt = 0
Mx = Cn*R1*R2
Campbellova
rezonanční metoda :
V obvodu je nutno dodržet správné zapojení počátků
a konců cívek. Tím na L2 dostáváme opačné napětí než na L1. Nulovou výchylku
na BG je možné nastavit pomocí Cn. Obvod je pak v rezonanci a z rovnosti
napětí lze odvodit, že
…
Z uvedeného vztahu vyplývá, že touto metodou lze
měřit při použití normálu Mn kapacitu nebo při známých hodnotách Cn a Mn kmitočet
obvodu. Obvod vyžaduje nepájení ze zdroje o čistě sinusovém průběhu.
Schéma
zapojení :
Postup
měření :
K bodu
1 zadání : Cívku napájejte střídavým napětím ze sítě přes
regulační autotransformátor nebo přes transformátor s regulačním poměrem
směrem dolů. Kmitočet kontrolujte měřičem frekvence. Před měřením zkontrolujte
ohmickou hodnotu odporu můstkem. Měření proveďte 3x a výslednou indukčnost určete
jako aritmetický průměr indukčností. Velikost proudu volte dle průměru vodiče
cívky.
K bodu
2 zadání : U tohoto měření se projevuje vyšší závislost indukčnosti
na procházejícím proudu. Frekvenci kontrolujte měřičem frekvence.
Tabulky naměřených hodnot :
VA metoda
:
f = 50 Hz
Měření indukčnosti V-metrem, A-metrem
a W-metrem :
f = 50 Hz
Cívka 1. – 300 závitů, 5A
f = 50 Hz
Cívka 2. – 1200 závitů, 1A
f = 50 Hz
Cívka 3. - noname
Závislost
Lx na procházejícím proudu :
U [V]
|
20
|
40
|
60
|
80
|
100
|
120
|
140
|
160
|
180
|
200
|
220
|
I [mA]
|
12
|
23
|
35
|
43
|
55
|
66
|
79
|
90
|
103
|
116
|
132
|
Pm[W]
|
0,125
|
0,5
|
1,125
|
1,45
|
2,45
|
3,55
|
5
|
5,4
|
7,1
|
8,8
|
11
|
Lx[mH]
|
4,53
|
4,65
|
4,61
|
5,37
|
5,18
|
5,18
|
5,03
|
5,25
|
5,14
|
5,08
|
4,91
|
Použité
součástky :
Zdroj : 4-28C-1310
Multimetr :
D1-4-AL1465, D2-3-AL1482
Cívky : F64-D,
noname, noname
Wattmetr :
CL-127
Napájení :
1-3-CL124
Vodiče
Závěr :
Z hlediska jednoduchosti
je lepší VA metoda. Metody měřením V-metrem, A-metrem a W-metrem je zase
přesnější. Graf závislosti indukčnosti na proudu se dosti měnil – nejdříve dosti
stoupal a poté pozvolna kolísal okolo jedné hodnoty.
|