| |
30.10.2002 Letní dětský tábor ve Varvažově 2002
(hodnocení článku)
Prostřednictvím následujících několika odstavců bych vám rád přiblížil, jak probíhal letošní tábor celiaků ve Varvažově, kterého jsem se účastnil jako vedoucí. Měl bych začít vyprávět zvesela, právě tak, jak se sluší a patří na takovou dětskou akci, nicméně nebude tomu tak. Již začátek letošního tábora byl totiž poznamenán tragédií, jež se přihodila ve Varvažově pár dnů před naším příjezdem. Na jednu z chatek spadl strom podmáčený vytrvalým deštěm a zabil jednu z dívek, která uvnitř spala…
Po našem příjezdu však už nepršelo. Naopak, slunce (zdálo by se, že téměř ironicky) svítilo na tu spoušť, kterou padlý strom způsobil. My vedoucí jsme se ale hlavně rozhlíželi, kam ubytujeme děti, neboť z bezpečnostních důvodů nebylo možné je uložit do malých chatek blízko ostatních stromů. Nakonec jsme všechny děti v pořádku ubytovali. My jsme spali, kde to šlo. V noci jsme drželi hlídky. Kdyby totiž začalo foukat, musela by nastat evakuace do jídelny a klubovny. Druhý den odjeli rekreanti ze zbytku chatek a pak už s ubytováním problém nebyl.
Poté již tábor probíhal podle plánu…hrály se různé hry, bojovka…vše se však převážně odehrávalo mimo areál tábora, neboť uvnitř se preventivně kácely stromy. Třetí den začalo poprchávat. Celotáborová hra Harry Potter však pokračovala a ani počasí dětem neubralo energii a nadšení v odpolední etapové hře s názvem "Čarodějnice". Na večer byla plánovaná diskotéka, ale bylo rozhodnuto o evakuaci do blízké vesnice Ostrovec, neboť půda byla velmi podmáčená a hrozilo, že by mohly spadnout další stromy. Děti s věcmi na spaní jsme tedy odvedli do vesnice (malé děti samozřejmě jeli dodávkou), kde jsme je ubytovali v Kulturním domě a ve školce. Když jsme se další den vrátili do tábora, tekly už areálem řeky dvě. Nejen původní Skalice, ale navíc se po příjezdové cestě valily spousty vody stékající ze strání. Po obědě rozhodl organizátor tábora, pan Topinka, o ukončení tábora. Dětem se domů vesměs nechtělo, ale nebylo vyhnutí, neboť vody a nebezpečí přibývalo. Takže se všichni zabalili a věci se odvezly do Ostrovce, kde začalo telefonování rodičům, aby si každý pro svého potomka přijel přímo na místo, nebo do Prahy. Zároveň se sháněl autobus, který měl přijet do Prahy pro děti z dětského domova v Ústí nad Labem, kteří byli na táboře s námi. Po 2 hodinách pro nás přijely autobusy a odvezly děti do Prahy. My vedoucí jsme se pak už jen modlili, aby si pro všechny děti rodiče přijeli, neboť dopravní situace v Praze začínala být kritická, což věc samozřejmě komplikovalo. Nakonec však, díky snaze mnoha lidí, vše dobře dopadlo a děti se v pořádku vrátili ke svým rodičům.
Jsem přesvědčen o tom, že evakuace bylo správné rozhodnutí v pravý čas, neboť o pár hodin později už by se všichni dostávali domů mnohem hůře, a to hlavně kvůli kolapsu dopravy v Praze, v Písku a spadlému mostu ve Varvažově.
Pevně doufám, že se napřesrok počasí umoudří, všichni se zase sjedeme ze všech koutů republiky a děti budou moci onu celotáborovou hru dohrát…
[Hell]
| |
