Český jazyk a literatura

Maturitní otázky

14 : Literatura na přelomu 19. a 20. století, nové básnické proudy

Modernou bývají nazývány umělecké směry konce 19. stol. Prvním tímto směrem byl impresionismus, který vznikl v Paříži. Nejprve se objevoval pouze v malířství, kde se malíři snažili novými způsoby zachytit bezprostřední dojem a pocit, náladu člověka. Zakladatelem tohoto směru byl Monet obrazem IMPRESE, u nás se objevuje v díle A. Slavíčka.

Dekadence - úpadek, pesimismus, ve verších zhnusení ze života.

Symbolismus - těžko srozumitelný, přenáší význam z jedné věci na druhou. Snažil se osobní prožitky vyjadřovat pomocí symbolů a tím dráždit k větší obrazotvornosti.

Nejvýznamnější představitelé těchto nových básnických směrů se objevili především ve Francii. Bývají označováni jako "prokletí básníci". Bouří se proti společnosti, snaží se hledat krásné i v nehezkých věcech. Jejich dílo nebylo pochopeno.

Za jejich předchůdce jsou považováni Poe a Whitman.

Edgar Allan Poe - USA

Americký prozaik (zakladatel detektivky) a básník Edgar Allan Poe [edgr elen pou], v poezii vyjadřoval především úzkost a hrůzu z života a smrti. Napsal 38 básní, z nichž nejlepší je HAVRAN. Tuto báseň psal nejspíše odzadu - pokud vytvořil lepší odstavec než byl ten následující, tak ho zahodil, protože poslední část básně musela být nejlepší. Z prózy jsou známy VRA®DA V ULICI MORGUE, ZLATÝ SKARABEUS a JÁMA A KYVADLO.

Walt Withman - USA
Největším severoamerickým básníkem 19. století je Walt Withman [vólt vitmen], který psal především přírodní a společenskou lyriku. Jeho sbírka STÉBLA TRÁVY šokovala čtenáře, a byla označena za barbarskou a chvástavou (báseň ZPĚV O MNĚ).

Charles Baudelaire - Fr
Svým životem i tvorbou se Charles Baudelaire [bódler] vymykal běžným zvyklostem. Odmítal společenské názory, žil jako bohém v Paříži. Otiskoval výtvarnou a literární kritiku, překládal. Jeho nejvýznamnější a nejznámější sbírkou jsou KVĚTY ZLA - krásu hledá v krutosti, nudě a smrti (báseň ZDECHLINA).

Paul Verlaine - Fr
Podobným životem jako Baudelaire žil i Paul Verlaine. Sbírka ROMANCE BEZE SLOV vyniká zachycením jeho pocitů a nálad.

Jean Arthur Rimbaud - Fr

Největší proslulosti dosáhl Jean Arthur Rimbaud. Jeho básně se vyznačovaly lehkostí a fantazií - SPÁČ V ÚVALU. Sbírka OPILÝ KORÁB zachycuje snový obraz bouřlivé plavby a zároveň jde o metaforu básníka jako lodi, který divoce brázdí životem a poezií.

Oscar Wilde

Proslavil se především dramaty IDEÁLNÍ MAN®EL a JAK SE DŮLE®ITÉ MÍTI FILIPA

Naše literární tvorba dosáhla evropské úrovně a mohla se postavit jako rovnocenný partner vedle vyspělých západních literatur. Důležité je rovněž neuznání RK a RZ, na čemž měli hlavní podíl - J. Gebauer, Goll, T. G. Masaryk, Vašek.
Mladá generace se však dostává do srážek s představiteli soudobé politiky - roku 1893 došlo k jejímu potlačení při procesu s tzv. Omladinou. Roku 1895 došlo k sjednocení mladé generace, která vyznávala moderní pojetí literatury - spolek Česká moderna. Tento spolek vytvořil Manifest České moderny, který byl dílem Machara a ©aldy, podepsali ho Březina, Sova a Vilém Mrštík. Sdružení se sice brzy rozpadlo, ale k trvalým výsledkům zápasů moderny patřilo to, že se literatura začala vnitřně diferencovat a začaly se vyhraňovat nové literární směry.

Josef Svatopluk Machar

Pozornost vzbudil už prvotinou CONFITEOR (Vyznávám se), v níž vyslovil své pochybnosti o dobových národních a společenských ideálech. Poté píše sbírku politické satiry TRISTUM VINDOBONA (®alozpěvy z Vídně). Kritický tón převažoval i v další básníkově tvorbě - ZDE BY MĚLY KVÉST RŮ®E - o postavení ženy ve veřejném i soukromém životě a veršovaný román o historii prostitutky MAGDALÉNA.
V rozsáhlém cyklu SVĚDOMÍM VĚKŮ chtěl, podobně jako Vrchlický, vylíčit historii lidstva od nejstarších dob až do přítomnosti. Cyklus začíná zamyšlením nad dějinami a zneužitím křesťanského náboženství ve sbírce GOLGATA, dále pak oslavuje antiku ve sbírce V ZÁŘI HELÉNSKÉHO SLUNCE. Z prózy jsou nejlepší jeho vzpomínkové KONFESE LITERÁTA.

Antonín Sova
Antonín Sova v první fázi své tvorby píše hlavně přírodní lyriku - KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD, Z MÉHO KRAJE, SOUCIT A VZDOR. Mezník v jeho tvorbě představuje lyrická kniha ZLOMENÉ DU©E - nastupuje druhá fáze jeho tvorby, kdy vyjadřuje složité stavy a procesy svého nitra. Sovova poezie se potom stává ještě útočnější - VYBOUŘENÉ SMUTKY.
Sovův symbolismus, který je stále úzce spjat s konkrétní realitou okolního světa, se dále rozvíjí ve sbírce JE©TĚ JEDNOU SE VRÁTÍME, zejména v oddíle ÚDOLÍ NOVÉHO KRÁLOVSTVÍ. Současně se vyvíjí i jeho poezie intimní, která je poznamenána jeho rozchodem se ženou (našla si přítele a Sovu opustila) - LYRIKA LÁSKY A ®IVOTA - vrchol Sovovy milostné lyriky a sbírka ZÁPASY A OSUDY. Vlastenecká lyrika nachází svou dominantu ve ZPĚVECH DOMOVA.

Otokar Březina
Epochálním básníkem evropského významu byl Otokar Březina (vlastním jménem Václav Jebavý), který postupně učil v Jinošově, Nové Říši a Jaroměřicích.
První Březinovy básně i prózy se neliší od dobového konvenčního realismu. Opravdový básník se zrodil náhle a pro veřejnost překvapivě až roku 1895. Smrt rodičů, pocit nenaplněného milostného štěstí a nespokojenost způsobily v básníkově životě obrat.
První sbírka TAJEMNÉ DÁLKY obsahuje již všechny znaky Březinova básnického umě ní: bohatou metaforu, odvážné symbolické obrazy, vyjadřující básníkův v podstatě negativní poměr k světu. Jediné východisko nalézá v umění, které je mu náhražkou života. Druhá sbírka SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ zesiluje myšlenky první knihy.

Vyvrcholení, a zároveň začátek jistého odvratu od pesimismu a negace, znamenají VĚTRY OD PÓLŮ. Sbírka STAVITELÉ CHRÁMU pokračuje a zesiluje příklon ke kladným životním hodnotám a poslední sbírka RUCE je vyvrcholením básníkovy idealistické filozofie.

V literárním životě na počátku století nevznikl žádný teoretický manifest nějakého nového uměleckého směru jako v 90. letech. A tak jedinou skupinou na počátku století, která prokazovala jistý společný názor na život, byla anarchistická skupina kolem Stanislava Kostky Neumanna a jeho Nového kultu.
Sjednocujícími faktory skupiny byl stejný věk, u některých stejné prostředí gymnaziálních studií (v Ml. Boleslavi se poznali Mahen, Těsnohlídek, Gellner a Mach), život v Praze soustředěný v Neumannově olšanské vile a politická revoluční aktivita.
Nová byla u této skupiny už samotná koncepce tvorby jako výrazu prožitého živo ta a osobního vztahu ke světu. To bylo v protikladu ke generaci předcházející a znamenalo to splynutí literatury se životem a zároveň její zlidovění.
Také v milostných a manželských vztazích tito básníci kriticky sledují sociální aspekt. I láska se podle nich proměnila ve zboží, které se dá koupit. Ale právě v lásce se člověk - jedinec - může osvobodit. Odtud vyznávali anarchistickou teorii "volné lásky".
Nejtrvalejší stopu v literární tvorbě zanechala v anarchistickém hnutí protiválečná propaganda a právě v tomto žánru politické satiry se také tato mladá tvorba nejvíc sbližovala s lidovým čtenářem.

Stanislav Kostka Neumann
Anarchistický živel vnesl do světa těchto rebelantů Stanislav Kostka Neumann, syn zámožného pražského advokáta a organizátor českého anarchismu.
Jeho básnické počátky souvisely s účastí v procesu s tzv. Omladinou. První sbírka NEMESIS, BONORUM CUSTOS (Spravedlnost, ochránkyně dobrých) vznikla ve vězení, do něhož byl při procesu odsouzen. Zpočátku byla jeho tvorba na rozhraní dekadence a anarchismu - JSEM APO©TOL NOVÉHO ®ITÍ..., SATANOVA SLÁVA MEZI NÁMI, APOSTROFY HRDÉ A VÁ©NIVÉ. Symbolem po zemského života, činorodosti a revolty se mu stal satan. Sbírka SEN O ZÁSTUPU ZOUFAJÍ CÍCH má ještě symbolistický ráz, avšak vyslovuje již protidekadentní ideál silného a zdravého života.
Léta na přelomu obou století jsou příznačná básníkovým příklonem k anarchismu. Pro anarchistické hnutí vydával vlastní časopis NOVÝ KULT, kolem něhož seskupoval básníky - anarchisty (Mahen, ©rámek, Toman, Gellner). Když se anarchistické hnutí rozpadalo, zastavil vydávání Nového kultu a odešel z Prahy na Moravu.
Zde období anarchismu vystřídalo období osobní pohody a důvěrného splynutí s přírodou - ČESKÉ ZPĚVY, KNIHA LESŮ, VOD A STRÁNÍ, která tvoří vrchol jeho tvorby v oblasti přírodní lyriky. Reakcí na soudobou techniku jsou NOVÉ ZPĚVY.
Neumann se také podstatně podílel na organizování levé kulturní fronty a formulování programu proletářské literatury. Jejím uměleckým vyjádřením se staly RUDÉ ZPĚVY. Poslední dvě sbírky BEZEDNÝ ROK a ZAMOŘENÁ LÉTA, obsahují verše vzniklé v době okupace, vyzývající k odporu proti okupantům.

František Gellner

První básnická sbírka PO NÁS A« PŘIJDE POTOPA provokovala svým cynickým výsměchem světu i sobě, cynickým gestem odhalujícím sexuální podstatu lásky, svou věcností, svou odvahou pojmenovat pravým jménem i to, co bylo dosud v české poezii tabu. Rovněž RADOSTI ®IVOTA byly ironickou kritikou světa a upřímnou sebeanalýzou. Jeho produkce je výrazně antiliterární - používá písňových forem - lidové písně, šansonů, vyhledává noční podniky, jeho jazyk se blíží hovorovému, používá vulgární slova...

Fráňa ©rámek
Nejprve hlásil k anarchistům, potom však přeladil na protimilitaristickou notu a za báseň PÍ©OU MI PSANÍ si pobyl i v kriminále. Později se čím dál víc zaměřoval na smyslové básnictví, na vylíčení milostných prožitků, které mu bylo rubem ohrožení života válkou. Ze sbírek jsou nejznámější ®IVOTA BÍDO, PŘEC TĚ MÁM RÁD, MODRÝ A RUDÝ - protiválečné, modrý - voják, rudý - anarchismus, SPLAV - vyvrcholení ranné poezie, přírodní výjevy splývají s nadčasovými vidinami ženství, NOVÉ BÁSNĚ, JE©TĚ ZNÍ, RÁNY RŮ®E - po 2. světové válce. Z prózy je významný soubor povídek PRVNÍCH JEDENADVACET - kritika maloměšťáctví. Velkou odezvu měl jeho generační román mládí STŘÍBRNÝ VÍTR. ®ivotní zklamání se objevuje v románech KŘI®OVATKY a TĚLO. Po válce vytvořil drama MĚSÍC NAD ŘEKOU.

Karel Toman
Karel Toman byl stále nespokojený a nezakotvený - vystřídal několik zaměstnání. Jeho první básně, narozdíl od jeho vrstevníků, mají výrazný osobní rys a ne projevují snahu po větší objektivitě - POHÁDKY KRVE. Ve sbírce TORZO ®IVOTA je pak centrem Tomanova zájmu rozpornost milostného citu. MELANCHOLICKÁ POU« nám představuje Tomana - nepokojného tuláka. SLUNEČNÍ HODINY znamenají obrat v Tomanově poezii. Prožitek i výraz se zklidňují, tulák se pozvolna ztrácí. To že neustále myslí na svou zemi dokazuje sbírka MĚSÍCE, obsahující 12 básní. Rozpory poválečného světa se promítly do sbírek HLAS TICHA a STOLETÝ KALENDÁŘ.

Viktor Dyk
Raná tvorba Viktora Dyka je nesena duchem dekadentního časopisu Moderní revue, avšak hned od počátku má dvojí typický rys: skepsi spojenou s útočnou ironií.
Tato poezie je uložena ve sbírkách A PORTA INFERI (Od brány pekla), SÍLA ®IVOTA a MARNOSTI. První desetiletí nového století přineslo několik Dykových básnických knih, v nichž je patrná krystalizace jeho básnického talentu v příležitostné politické lyrice - SATIRY A SARKASMY a POHÁDKY Z NA©Í VESNICE.
Objevují se u něj tendence k epickému vyjádření - MILÁ SEDMI LOUPE®NÍKŮ - romantický příběh s motivem lásky a zrady, obměňujícím máchovský námět. Válečná básnická tetralogie LEHKÉ A TĚ®KÉ KROKY, ANEBO, OKNO a POSLEDNÍ ROK obsahuje vlastenecky vyhrocenou poezii. Jeho nacionalismus v poválečné tvorbě se až nebezpečně blíží německému antisemitismu v meziválečném období - DOMY. Poslední Dykova lyrická kniha DEVÁTÁ VLNA uzavírá kruh návratem k intimním veršům blízkých lidové písni, s předtuchou blízkého konce života.
Z Dykovy prózy je nejvýznamnější novela KRYSAŘ - námětem je německá legenda, pomocí níž vyslovil odpor k malosti a bezpáteřnosti v tehdejší společnosti. Krysař za pomoci píšťalky zbaví město krys, ale pak se setká s měšťany, kteří jsou lakomí a nedají mu sjednanou odměnu. Krysař nakonec tedy zavede pomocí téže píšťalky všechny obyvatele města do blízké propasti. Z jeho nepříliš přesvědčivých románů je známý KONEC HACKENSCHMIDŮV, z dramat ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA.

Petr Bezruč
Svéráznou paralelu k bojovnému umění J. S. Machara tvoří básně Petra Bezruče, autora jediné knihy - SLEZSKÝCH PÍSNÍ - o bídě a chudobě slezského lidu. Obsahují balady - MARYČKA MAGDÓNOVA, POLE NA HORÁCH, KANTOR HALFAR, básně - OSTRAVA, 70000... Na začátku 30. let vydal samostatnou báseň STU®KONOSKA MODRÁ, symbolizující básníkův smutný osud.