Český jazyk a literatura

Maturitní otázky

21 : Česká poezie a divadlo po roce 1945 do současnosti

Do poloviny 50. let je publikována především poezie ovlivněná stalinským dogmatismem (P. Kohout, J. ©tern, S. Neumann ). Teprve ve druhé polovině dekády se začíná sporadicky objevovat hodnotnější básnická tvorba, což souvisí zejména s činností časopisu Květen, ve kterém básníci prosazovali tzv. poezii všedního dne (J. Brukner, J. ©otola, M. Holub, K. ©iktanc, členy redakční rady byli také M. Kundera a M. Florian ).
V edici ČESKÉ BÁSNĚ pod vedením Jaroslava Janů (v redakční radě figurovali F. Hrubín, J. Grossman, V. Závada, A. M. Píša ) jsou od poloviny 50. let vydávány už i sbírky nepoznamenané vládnoucí ideologií (J. Kolář - MISTR SUN O BÁSNICKÉM UMĚNÍ, M. Kundera - MONOLOGY, J. Skácel - KOLIK PŘÍLE®ITOSTÍ MÁ RŮ®E).
Byl to příznak politického a kulturního uvolnění, které však až koncem 60. let vyústilo do téměř normálních poměrů, kdy byla vydávána díla autorů s nejrůznějšími názory a poetikami. Tento pozitivní vývoj byl ukončen okupací Československa v roce 1968 a následnou "normalizací".
Prakticky všechny významné básnické skupiny, které se vytvořily již během protektorátu nebo těsně po válce (Skupina 42, skupina Ra, Ohnice, skupina katolických básníků ) se v důsledku únorových událostí roku 1948 rozpadly a mnozí členové v 50. letech nepublikovali, většina z nich pak nesměla publikovat ani po roce 1970.

Jan Zahradníček

Do okruhu katolických básníků patřil Jan Zahradníček, který je považován za jednoho z největších českých básníků. Je to básník s nemírně tragickým životním osudem. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen ke 13 letům vězení za členství v "ilegální organizaci" a za údajnou velezradu. V září 1956 dostal zprávu, že na otravu houbami umírá jeho žena a tři děti. Byl propuštěn s příslibem, že se nemusí vracet (zásluhou Seiferta mu byl trest zmírněn na 9 let). Domů však přišel pozdě. Lékařům se sice podařilo zachránit ženu a syna, obě dcerky však už byly mrtvé. Po čtrnácti dnech se musel vrátit zpět do vězení, aby si odpykal další 4 roky, které zachytil ve sbírce ČTYŘI LÉTA. Z vězení ho propustili roku 1960 s podlomeným zdravím a pět měsíců po návratu umírá. K jeho poválečné tvorbě patří LA SALETTA a rozsáhlá básnická skladba ZNAMENÍ MOCI, ostře reagující na zvůli komunistické moci.

Karel ©iktanc

Nejvýznamnější sbírkou Karla ©iktance 60. let, tehdy přesvědčeného komunisty, jsou HEINOVSKÉ NOCI. Mezi jeho další sbírky, obracející se stále víc k niternému prožitku patří ZAŘÍKÁVÁNÍ ®IVÝCH a ADAM A EVA. První ©iktancovou knihou, která už nesměla vy jít, byly prózy KRÁLOVSKÉ POHÁDKY. Nejznámější ze samizdatových sbírek je SRDCE SVÉHO NEJEZ, TANEC SMRTI a ČESKÝ ORLOJ, obsahující 12 básní, pojmenovaných podle měsíců.

Ivan Wernisch
Už v 19 letech vydal Ivan Wernisch sbírku KAM LETÍ NEBE. Stejně jako následující TĚ©ENÍ je naplněna naivistickou hrou, příbuznou primitivismu naivních malířů. Ve třetí sbírce ZIMOHRÁDEK vytváří svůj snový a uměle vytvořený svět, za jehož zdmi se skrývá před agresivním okolím. I v dalších sbírkách DUTÝ BŘEH a LOUTKY pokračuje v zobrazování nepřístupného pohádkového světa. Patrná je inspirace barokním básnictvím, jež ovlivňuje především obraznost veršů, která je krvavá, drsná a krutá. V 70. letech pokračuje ve své dadaisticky absurdní lyrice - sbírka KRÁL NEVIŇÁTEK, která byla sešrotována. Některé jeho básně, např. ze sbírky PRASINEC, zhudebnil a hrál se skupinou Extempore Mikoláš Chadima. K jeho dalším sbírkám patří ZASUTÉ ZAHRADY, CVIČNÉ MĚSTO a skandální DOUPĚ LATINÁŘŮ.

Vladimír Holan
Jedním z nejoriginálnějších tvůrců české poezie 20. století je Vladimír Holan. Rok 1945 přinesl stejně prudkou a bouřlivou Holanovu reakci na události jako rok 1938. Ve sborníku DOKUMENT byly vydány skladby DÍK SOVĚTSKÉMU SVAZU, PANYCHIDA, RUDOARMĚJCI a TOBĚ. I v poválečných letech rozvíjí linii svých epických příběhů, které vydával pod názvem PŘÍBĚHY, a které tvoří jeden z vrcholů jeho tvorby. Patří sem báseň NÁVRAT s tématem hledání matčina hrobu, dále tragická ÓDA NA RADOST - o tragickém osudu krásné dívky, která jednou uhořela při práci a TOSKÁNA. V 60. letech vyšly MOZARTIANA a ZÁHŘMOTÍ, jimiž vzdal hold géniu Mozartovu. Mimořádnou pozornost vzbudila složitě konstruovaná básnická skladba NOC S HAMLETEM na níž tematicky navazuje NOC S OFÉLIÍ. Významné jsou rovněž jeho překlady - Morgenstern, Pasternak, Baudelaire...

František Hrubín
Významným překladatelem (hlavně francouzské poezie - Rimbauda a Verlaina) byl i František Hrubín. Jeho prvotinou je sbírka ZPÍVÁNO Z DÁLKY, na kterou za války navazuje dalšími VČELÍ PLÁST, CIKÁDY a MÁVNUTÍ KŘÍDEL. Vysloveně protifašistickou poezií je CHLÉB S OCELÍ a ŘEKA ZAPOMNĚNÍ. Obrat k epice předznamenává JOBOVA NOC. Pět zpěvů této rozsáhlé básnické skladby monumentalizuje osud české země v nádherných metaforách - ČECHY KRÁSNÉ, ČECHY MÉ. Reakcí na válku je básnická skladba HIRO©IMA, dále píše sbírku PROMĚNA a ROMANCI PRO KŘÍDLOVKU. Vzpomínkou na rodný kraj jsou LE©ANSKÉ JESLIČKY, kterými završil svou básnickou tvorbu. Psal rovněž pro děti: LADŮV VESELÝ PŘÍRODOPIS, MÁNESŮV ORLOJ, HRAJEME SI CELÝ DEN, ©PALÍČEK, drama SRPNOVÁ NEDĚLE, KRÁSKA A ZVÍŘE, OLDŘICH A BO®ENA a prózu ZLATÁ RENETA.

Jaroslav Seifert
Básníkem, který přes 60 let spoluvytvářel poezii nejvyšších uměleckých hodnot, je Jaroslav Seifert. Sbírky, které vyšly po válce, jsou charakteristické písňovostí a citovou vřelostí: RUKA A PLAMEN, ©EL MALÍŘ CHUDĚ DO SVĚTA, CHLAPEC A HVĚZDY - k obrázkům J. Lady. K nejvýznamnějším dílům poválečného období náleží PÍSEŇ O VIKTORCE. Tematicky jde o osud jedné z hrdinek knihy Babička, Viktorky. Tragický osud Viktorčin se rozprostírá také nad životem Boženy Němcové, za což kritika Píseň o Viktorce označila jako ne socialistickou a tedy protilidovou báseň. Do příznivější situace vstupovala Seifertova sbírka MAMINKA, která přispěla k renesanci intimní lyriky. V druhé polovině 60. let píše KONCERT NA OSTROVĚ, HALLEYOVU KOMETU a ODLÉVÁNÍ ZVONŮ. V těchto sbírkách nastává velká proměna - odvrací se od trvalých hodnot k rozpornosti života. Pro své vyhraněné postoje ve funkci předsedy Svazu českých spisovatelů v letech 1969 - 70 proti sovětské okupaci naší republiky, zejména pak pro své působení na studenty, se Seifert dostal do nemilosti vládnoucích politických kruhů a byl nucen publikovat v samizdatu - MOROVÝ SLOUP, DE©TNÍK Z PICCADILY, BÝTI BÁSNÍKEM a V©ECKY KRÁSY SVĚTA - u nás vyšla "mírně" cenzurovaná. V roce 1984 mu byla udělena Nobelova cena, jako dosud jedinému českému spisovateli.

Josef Kainar

Významným představitelem postavantgardní generace je Josef Kainar. Z jeho sbírky NOVÉ MYTHY je určitě, i díky Mišíkovu zhudebnění, nejznámější básní STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA. Opatrně píše po roce 1948 - VELIKÁ LÁSKA a ČESKÝ SEN. K fotografiím K. O. Hrubého napsal básně - JI®NÍ MORAVA. Dále píše ČLOVĚKA HOŘCE MÁM RÁD, LAZAR A PÍSEŇ. Až posmrtně vyšla VČELA NA SNĚHU. Z jeho veršů pro děti jsou nejznámější ŘÍKADLA, ZLATOVLÁSKA, NEVÍDÁNO - NESLÝCHÁNO. Psal rovněž blues a další písňové texty - MOJE BLUES, MISS OTIS LITUJE.

Václav Havel

Dílo Václava Havla je po 2. světové válce jediné, které lze srovnávat s tvorbou světovou - ZAHRADNÍ SLAVNOST, ZTÍ®ENÁ MO®NOST SOUSTŘEDĚNÍ, AUDIENCE, LARGO DESOLATO, POKOU©ENÍ, ASANACE, adaptace Gayovy ®EBRÁCKÉ OPERY.

Milan Uhde
Milan Uhde psal nejen vlastní dramata - DĚVKA Z MĚSTA THÉBY, ale dramatizoval i cizí díla - Páralova PROFESIONÁLNÍ ®ENA, Olbrachtův Nikola ©uhaj - BALADA PRO BANDITU a tvořil i hry televizní - PÁN PLAMÍNKŮ a rozhlasové - ZUBAŘOVO POKU©ENÍ, VÝBĚRČÍ.

Rovněž významnou roli sehrála zpívaná poezie - Suchý, ©litr, Kryl (protestsongy).