Český jazyk a literatura

Maturitní otázky

22 : Poválečná česká próza (do konce 60. let)

– válečné prožitky (Drda, Fučík aj.)

– kronikářský román s dokumenty (Zápotocký, Pujmanová, Branald)

– budovatelský (výrobní) román (Řezáč, Marek, Říha aj.) – zúžené pojetí socialistického realismu: dogmatické zjednodušování společenské funkce umění, přecenění aktuální techniky a výchovného cíle na úkor estetických hodnot a tvůrčí individuality

– historický román (Pujmanová, M. V. Kratochvíl, Neff, Daněk, ©otola)

– psychologický román (Valenta, Mucha)

– vzpomínkové prózy – v 60. letech (Hrubín)

– reportážní próza (Majerová, Pujmanová, Olbracht, Glazarová)

a) Válečná próza

– 1. vlna: beletrie i dokument, faktografičnost, reportážní prvky, (očité svědectví)

Jan Drda (1915–1970) – prozaik, dramatik

– vstup do literatury za války (Městečko na dlani); po válce soubor povídek Němá barikáda – obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích: latinář Málek (p. Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová pěst)

– dramata s pohádkovými náměty – Dalskabáty, hříšná ves, Posvícení v Tramtárii

Adolf Branald (1910)

– romány Severní nádraží, Lazaretní vlak – z vlastní zkušenosti železničáře za války a z Pražského květnového povstání; reportážní prvky

Marie Pujmanová

– 2. a 3. díl trilogie – Hra s ohněm, ®ivot proti smrti

téma koncentračních táborů a vězení:

Julius Fučík (1903–1943)

– Reportáž psaná na oprátce – dílo komunistického spisovatele, literárního teoretika (stať Božena Němcová bojující);

– podle svědectví G. Fučíkové texty napsány ve vězení; záznam prožitků i retrospektivní vzpomínky, dokument nelidskosti fašistů

povídkové soubory Milan Jariš, Oni přijdou, E. F. Burian, Osm odtamtud a jiné

židovská tematika:

– autobiografický román Jiřího Weila ®ivot s hvězdou (odmítnutí nastoupit do transportu, pásmo vzpomínek a reflexí), román ®alozpěv na 77 297 obětí, Na střeše je Mendelssohn

– 2. vlna: přelom 50. a 60. let – větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době, ne události v širších souvislostech

Arnošt Lustig (1926)
autor próz s židovskou tematikou; vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi, Buchenwaldu; uprchl z transportu smrti, účastnil se pražského povstání;

povídkové soubory Noc a naděje, Démanty noci – obyčejní hrdinové; mravní podstata člověka v mezní situaci; přesvědčivost okamžiku, dramatičnost detailu; fyzicky

– oběti násilí, morálně – vítězi nad mučiteli; ”bezbranní vítězové”

– novela Dita Saxová – návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nesplněna očekávání

– novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské ®idovky (zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka) × pasivita ostatních vězňů; v exilu vyšla v 70. letech novela Nemilovaná (o prostitutce v terezínském ghettu)

Norbert Frýd (1913–1976)

– autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi, Dachau

– autobiografický román Krabice živých – z koncentračního tábora Gigling, stavba továrny na zbraně, nelidské podmínky, formování odboje; filmový režisér Zdeněk Roubíček, pomocný písař, vede kartotéku vězňů (mnohé zachraňuje před smrtí)

– trilogie Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta – memoárová literatura, dokumentárnost, osudy vlastní rodiny (rodiče, bratr, manželka), hromadné vraždění, psychologie vězňů; autor = vypravěč a komentátor

Ladislav Fuks (1923–1994)

– prozaik, autor válečných a psychologických próz

– román Pan Theodor Mundstock – osud pražského ®ida za války, degradován na metaře, čeká na transport do koncentračního tábora; plánovitě a detailně se připravuje, promýšlí všechny situace (= groteskně tragická příprava na smrt, ale dává naději); nový způsob zpracování konfliktu lidské bezbrannosti s brutálním násilím: neepicky založená úvodní situace – setkání se stínem (Mon) = niterný přízrak, odštěpená část Mundstockova nitra, partner dialogu, podobně i dialog se slípkou v bytě; neucelenost děje, nedůležité vnější okolnosti, ale postižení hloubky a intenzity prožitku (tápání, trýzeň, zápas, smrt); prolínání časových rovin (protektorát i průhledy do předválečné doby = kontrast zvrácenosti × normálního života). Mundstockovo úsilí je absurdní jako totální moc nad člověkem

– cyklus povídek Mí černovlasí bratři – vztahy 5 chlapců z gymnazijní třídy (3 z nich ®idé);

– román Variace na temnou strunu – iluzivní svět přecitlivělého Michala, představy neodlišeny od reality;

– později autorův obrat od sond do lidských niter k hororu (postavy zrůdné, plodící zlo) – román Spalovač mrtvol – příběh pana Kopfrkingla, psychopata z krematoria – stává se udavačem a vrahem ve službách fašismu

– povídky Smrt morčete – různá témata, židovská problematika, román Myši Natálie Mooshabrové – horor a pohádka splývá s prvky sci-fi, s obrazem středověkého způsobu života

– 2. etapa Fuksovy tvorby poznamenána přijetím normalizačních požadavků – díla tendenční, např. Návrat z žitného pole (únorová tematika), balada Pasáček z doliny (poválečné proměny) aj.; teprve v 80. letech návrat k obrazu temných životních pocitů: román Obraz Martina Blaskowitze – problematika viny a trestu, opět válečné období; poslední dílo – monumentální historický román Vévodkyně a kuchařka – doba konce habsburské monarchie, využití postmodernistických postupů, poetičnost i ironie, groteskní humor i sugestivní naléhavost

Karel Ptáčník (1921)

– prozaik skupiny Květen – román Ročník jedenadvacet – podle deníkových záznamů, téma nucených prací v Německu; příběh lásky českého chlapce Honzíka k Němce Käthe; reportážní prvky i lyrické pasáže; stálé ohrožení života  zkouška charakterů; tytéž postavy vystupují i v románech z poválečného moravského pohraničí – Město na hranici, Noc odchází ráno, ©estapadesátý;

– psychologický román Chlapák, po odmlčení, v 80. l. romány Dům uprostřed města a Fasáda

Jan Otčenášek (1924–1979)

– novela Romeo, Julie a tma z doby heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky – student Pavel a židovská dívka Ester; obžaloba fašismu a rasismu

– román Kulhavý Orfeus – osudy 5 přátel nasazených do pražské továrny, ilegální organizace Orfeus, neúspěšná odbojová činnost (pokračují osudy Pavla z předchozí novely)

Ladislav Mňačko (1919–1994)

– ”československý” spisovatel, prozaik, autor reportáží; narozen na Moravě, většinu života v emigraci; román Smrt si říká Engelchen – problematika partyzánského hnutí (moravsko-slezské pomezí a střední Slovensko); odvážné svědectví doby, psychologická kresba postav: partyzán Voloďa s pocitem nedobojovaného boje (mstít se), židovka Marta – získává od Němců zprávy, ale miluje Voloďu  deziluze z vlastního života; Nikolaj – citlivý, ale tvrdý muž – po zranění se zastřelí; úvahy o tom, co válka bere člověku, a o vině

Bohumil Hrabal

– Ostře sledované vlaky – povídka výjimečně se souvislým dějem, v popředí motiv hrdinského činu; železniční elév Miloš Hrma zneškodní válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelí s dozírajícím německým vojákem a společně umírají

Josef ©kvorecký

– román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě; pohled z opačné strany – Danny Smiřický je antihrdina (polemika s ideologickým pojetím doby)

– 3. vlna: v 70. letech – válka ze zorného úhlu odstupu

Ota Pavel

– povídky Smrt krásných srnců (např. povídka Kapři pro wehrmacht)

b) tzv. budovatelský (výrobní) román

– próza poznamenaná režimem; navazuje na předválečný městský a venkovský román – popis prostředí, schematické postavy (pozitivní hrdinové = dělníci a funkcionáři, negativní = rozkolísaní intelektuálové, špióni); třídní srážky a sabotáže, obraz znárodňování, budování, združstevňování vesnice, osídlování pohraničí po odsunu Němců

vzor sovětské literatury, schematičnost, stereotyp v ideové a kompoziční stavbě, nedostatečná psychologická motivace postav

Jan Otčenášek (1924–1979)

– po prvotině – budovatelském románu Plným krokem – pokus o román s psychologickou tendencí  Občan Brych – osobní rozhodování váhajícího intelektuála, zda přijmout nebo odmítnout poúnorový režim; závěrečný souhlas se socialismem; v 70. letech – román Když v ráji pršelo – v popředí pozitivní lidské hodnoty, hluboký citový vztah mladé dvojice, smysl pro humor, schopnost překonávat překážky; nedokončený román Pokušení Katarina

Jan Procházka (1929–1971)

– prozaik a scénárista

novela Zelené obzory – obraz zápasu zemědělského odborníka s funkcionáři (vnitřní rozpory společnosti); mladý hrdina nucen řešit problémy a upevnit si vnitřní jistoty (zlidštěný hrdina); rovina společenská, ale i soukromá

c) historický román

– návaznost na předválečný román, ale jiná tematika – počátky dělnického hnutí, dokumentárnost

Antonín Zápotocký (1884–1957)

trilogie Vstanou noví bojovníci, Bouřlivý rok 1905, Rudá záře nad Kladnem: vlastní zážitky, zkušenosti dělnického a komunistického politika i jeho otce Ladislava Zápotockého

– v 50. a 60. letech rozsáhlé románové cykly – v historii hledán klíč k pochopení současnosti

Vladimír Neff (1909–1983)

– vstup do literatury za války (psychologické prózy – Třináctá komnata); rodová pentalogie Sňatky s rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj – vzestup a pád dvou měšťanských podnikatelských rodů – Nedobylů a Bornů (od 50. let 19. stol. do 2. světové války)

– v 70. letech – trilogie z období rudolfinské Prahy a třicetileté války – Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka – osudy rytíře Petra z Kukaně, syna pražského alchymisty, zastánce pravdy a spravedlnosti × nepřízeň mocných