Vítejte!
HŘÍŠNÍCI NOVÝ UŽIVATEL

nepřihlášený uživatel


Právě si tyto stránky čte 1 člověk.
Poslední změna:
29.09.2007
Návštěvník číslo:
23687
ICQ:61783389
Copyright © 2003
Hell

Český jazyk a literatura

Maturitní otázky


4 : Literatura od doby husitské až po dílo J.A. Komenskýho

Vrcholí moc církve – reformace

Vikliv, Konrád

J. Hus

Husitská literatura

Literatura hustiského hnutí – zpěvy, chorály

J.A.Komenský

Jan Ámos Komenský (1592–1670)

vedle Jana Husa další osobnost světového významu; představuje spojení reformační tradice s renesančními ideály (pochopení světa a poznání), umění a vědy, víry a poznání jižní Morava; studium na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, pak na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu; po návratu učitelem v Přerově, pak ve Fulneku; poslední biskup jednoty bratrské

1628 – odchod do polského Lešna

1640 – pozván do Anglie (založit akademii věd), pak ve ©védsku (učebnice)

1648 – vestfálský mír = konec jeho nadějí na návrat do vlasti Kšaft umírající matky jednoty bratrské = alegorická forma závěti

”Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu,... vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!”

1650 – v ©arišském Potoku (Uhry)

1654 – v Lešně – při požáru shořel materiál k slovníku Poklad jazyka českého

od r. 1656 v Holandsku (Amsterodam), kde zemřel; pohřben v Naardenu

Dílo:

a) Před odchodem z vlasti :

Labyrint světa a ráj srdce (2 části)

– satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělance (= autor)

– průvodci: Všezvěd Všudybud (usiluje poznat svět) a Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům)

– prohlížejí všechny stavy a zaměstnání đ realistický obraz doby, smýšlení a lidí

ostrá kritika tehdejší společnosti (touha po penězích, podvod, klam, války ap.)

– 2. část – návrat do vlastního srdce a k Bohu (= záchrana)

– názorný, srozumitelný styl, dokonalá forma, jazyk bohatý (synonyma, několikanásobné větné členy), názorný; složitá souvětí, tzv. humanistická perioda (tj. soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi); vliv latiny

alegorie – využívá přeneseného významu v rámci celého díla; děj má doslovný a zároveň přenesený význam

b) Pedagogické práce

(”učitel národů”) spisy teoretické (latinsky) : Velká didaktika (Didactica magna)

zásady moderního vyučování a výchovy (např. vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce; důraz na praxi – učit vědomostem i dovednostem; důraz na tělesnou výchovu; názornost vyučování – postup od známého k neznámému, poznávání přírody; důležitost kázně); spis obsahuje i názor na koncepci vzdělání: rozdělení výchovy do 4 stupňů po 6 letech na výchovu předškolní, tj. v rodině, pak ve škole obecné, dále latinské (gymnázium) a na univerzitě (doplněno cestováním)

spisy praktické – učebnice:

Svět v obrazech (Orbis pictus) – 1. obrázková učebnice na světě, spojení jazykového a věcného vyučování

Brána jazyků otevřená (Janua linguarum reserata) – učebnice latiny

©kola hrou (Schola ludus) – rozvíjí smyslové schopnosti

c) Encyklopedické práce

– vševědné (pansofie) – navazuje na ©títného, Blahoslava, Veleslavína

– úsilí shrnout výsledky vědění (7dílný celek) – nedokončeno

– práce na slovníku mateřštiny

– pojednání O poezii české (propaguje časomíru)

– úsilí o poznání světa a o výchovu člověka spojil s úsilím o dorozumění mezi národy, o věčný mír (panharmonie); doufal, že vzdělání povede k sbratření lidstva

konec 14. st. – pol. 15. st.

prohloubení rozporů ve společnosti, odpor proti náboženskému a mravnímu úpadku katolické církve đ úsilí myslitelů a kazatelů o nápravu (reformu); rostoucí zájem o bibli (vzor pro mezilidské vztahy) úplný překlad do češtiny, mizí : duchovní a rytířská epika (světec a rytíř) = vysoký styl, středověké drama, světská lyrika, v popředí: satira (kritika nedostatků), duchovní píseň (možnost účasti lidu; má funkci nejen modlitby, ale reaguje na otázky praktického života), traktát (učené pojednání, středověká náboženská úvaha), kronika, kázání (působivost živého slova, funkce informační a agitační)

změna: česká literatura = literatura psaná česky, určena Čechům, převládá prostá forma, srozumitelnost

vrcholí proces počešťování literatury (čeština i v oblasti teologické a správní) demokratizace (literatura pro lid) laicizace (zesvětštění, sepětí s dobovými problémy)


a) Předchůdci Husovi

– většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti na podkladě náboženském

Matěj z Janova – učenec, latinské spisy

Konrád Waldhauser – kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů (pozván Karlem IV.)

Jan Milíč z Kroměříže – český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství; největší vliv na chudinu

– centrum kazatelství – Betlémská kaple

Tomáš ©títný – laik (bez teologického vzdělání), zchudlý šlechtic, zeman,

o náboženských otázkách píše česky (= pro lid); vliv Milíčův

Dílo: sborníky traktátů: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských (o dokonalém životě)

Řeči besední (o základech věrouky)

Řeči sváteční a nedělní (výklad částí evengelia)

usiloval o zharmonizování společnosti, o nápravu chyb

význam: 1. klasik české naučné prózy, zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu čtenářstvu, věcné, srozumitelné vyjadřování, dokonalý jazyk

b) Literatura období příprav husitského hnutí

Mistr Jan Hus (asi 1370 – 1415) Husinec u Prachatic; z chudé rodiny; studium na pražské univerzitě đ univerzitní mistr (1396), vysvěcen na kněze (1400), pak rektor univerzity

– v jeho osobě se spojuje učenecké i lidové křídlo proticírkevní opozice (teorie i praxe); kazatel v Betlémské kapli

– ovlivnil Václava IV. đ vydán Kutnohorský dekret (1409), omezující vliv cizinců na pražské univerzitě

– spory s církví: pro obhajobu názorů anglického reformátora Johna Wicliffa

pro vystoupení proti odpustkům a kritiku církve (bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost); pronásledován, dán do klatby, vypovězen z Prahy; kázal pak na Kozím Hrádku a na Krakovci

na církevním koncilu (sněmu) v Kostnici – vězněn, jako kacíř 6. 7. 1415 upálen

Dílo: latinsky – pro učence, zejm. spis O církvi (De ecclesia) – popírá papežovo postavení, hlavou církve je Kristus a příslušníkem jen ten, kdo nemá hřích) a česky – pro lid

Výklad Viery, Desatera a Páteře – výklad tří modliteb, úvahy o mravním životě a kritika společnosti

Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, jejího bohatství, zištnosti, prodávání odpustků; doklady ze současného života

Postila – výklad části evangelia formou kázání nebo traktátu (z lat. post illa verba, tj. po oněch slovech, tj. slovech evangelia)

Dcerka – o správném životě žen a dívek

listy z Kostnice – promluvy k čtenáři (obdoba kázání)

Husův vliv na vývoj českého pravopisu: je zřejmě autorem spisu O pravopise českém (De orthographia bohemica) místo pravopisu spřežkového zavedl pravopis diakritický (rozlišující, tj. se znaménky); dlouhé samohlásky označoval čárkou, např. á, měkké souhlásky tečkou (tzv. nabodeníčko), např.ż; dbal o správnou výslovnost, odstranil archaismy, nahrazoval německá slova českými Hus jako mluvčí lidu urychlil vyvrcholení odporu proti církvi, odhaloval příčiny společenských nedostatků

Jan ®elivský – kazatel a mluvčí pražské chudiny

c) Literatura v době husitských bojů

rozvoj lidového zpěvu – husitské chorály (= jednoduchý sborový zpěv) v Jistebnickém kancionálu (zpěvníku), zvl.: Ktož jsú boží bojovníci – nejen píseň náboženská, ale vojenská, bojová, cíl: povznést sebevědomí, dodat odvahu, statečnost, požadovat kázeň, sjednotit k boji, prosté výrazové prostředky, působivý nápěv

Povstaň, povstaň, veliké město pražské – píseň Prahy s výzvou k boji proti Zikmundovi

Vavřinec z Březové Píseň o vítězství u Domažlic (histor. báseň, dokum.), Husitská kronika (próza, latinsky)

Budyšínský rukopis – tři veršované polemické skladby proti Zikmundovi: ®aloba Koruny české, Porok (= výtka) Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou (alegorie, střetnutí přívrženců husitství s nepřáteli)

polemika – spor, vzájemné vyvracení názorů protivníků

d) Literatura doby polipanské

po porážce husitů u Lipan 1434, v popředí literární polemika:

Petr Chelčický (1390 – 1460) – zeman, samouk, kritik společnosti, obhajoval pasivitu (”neodporovat zlu násilím”), pokoru, chudobu; odmítal potřebu vyššího vzdělání i instituci státu

Dílo : 1. aktát O trojím lidu – odsuzuje středověké dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a robotný), 2. traktát Sieť viery pravé – kritika církve, hromadění majetku; touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve, 3. kázání s úvahami Postila

Přihlášení

Jméno

Heslo

Podporované projekty (vřele doporučuji)

Bezdrátová síť v Plzni 
PilsFree

Moje oblíbené WWW stránky (vřele doporučuji)

Zpravodajství ze světa nejrychlejších vozů naší planety:
Formule 1

Zpravodajství ze světa videa, TV karet, kodeků a tak podobně:
TV Freak

Zpravodajství ze světa počítačů a všeho kolem:
Živě

Zpravodajství ze světa počítačů:
PcTuning

Zpravodajství ze světa mobilů:
MobilMania

Zpravodajství ze světa počítačových her a hardwaru.
BonusWeb

Češtiny do her a programů:
Češtiny

Zpravodajství ze světa počítačových her a hardwaru:
Doupě

Vyhledávací server:
Google

zpět na předchozí stránku
Copyright © 2003 Hell
doporučené rozlišení 1024x768